Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (26)
Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. <zding(at)atlas.cz>, Téma: Kolonie, Vydáno dne: 03. 05. 2014Slezská Ostrava (pokračování) Kolonie Jaklovec (Zámostí)
Hornická osada Jaklovec se nacházela ve Slezské Ostravě a sloužila pro ubytování zaměstnanců jámy Terezie (Bergschacht-Petr Bezruč). Kolonie ležela mezi starou ulicí Michálkovickou, severním koncem ulice U Staré elektrárny a stadionem Bazaly. Kolonie Jaklovec vznikala v letech 1860–1870, ale podle J. Bílka byly první domky kolonie postaveny již před rokem 1860.
V kolonii Jaklovec původně stálo 35 dělnických domů a dva domy, které byly společné pro úředníky i dělníky. Jednalo se o domky přízemní. Původně byly tyto dělnické domky budovány pro čtyři rodiny, v letech 1906–1909 byly upraveny tak, aby v nich mohly pohodlněji žít tři rodiny, které tak získaly větší prostor pro bydlení. Po přebudování se dělnický byt skládal z pokoje, kuchyně a sociálního zařízení. Některé byty měly splachovací záchod a spíž odděleně mimo byt. Obytné domky v osadě Jaklovec byly podsklepeny úplně, částečně, nebo vůbec ne. Střechy byly kryty lepenkou, taškami nebo umělou břidlicí. Pitnou vodou byly domy zásobovány z komunálního vodovodu Slezské Ostravy. Vodovodní výpustky byly rovněž na ulici mimo domy (speciální závodní vodovod, sloužící k zásobování užitkovou vodou). Místa s vodovodními kohoutky umístěnými na ulici nebyla vydlážděná, proto byla velmi znečištěná. Žumpy byly zděné, ale byly zakryté pouze dřevěnými, často poškozenými fošnami. Všechny byty byly připojeny na elektrické osvětlení. Obytná osada měla kanalizaci, která odváděla splašky a srážkovou vodu. Odtokové kanály ale nebyly dostatečně vydlážděné a když se výpusti kanálů ucpaly, hromadily se splaškové vody na ulicích.
Ulice v osadě byly široké asi osm metrů. Většinou stála podél ulice řada stromů, lípy, akáty či kaštany. Domy v kolonii nebyly stavěny v žádném pravidelném uspořádání, stály volně v prostoru hornické kolonie. K domům patřily postranní hospodářské budovy a nechyběly zde ani tradiční zeleninové zahrádky mezi domy.
V roce 1912 proběhla v kolonii, která hodnotila hygienický stav kolonie. Inspekce zhodnotila obytné domy v kolonii jako nevhodné. Téměř všechny domy byly podle závěrů sanitární inspekce přeplněné obyvateli a čistota v domech i okolo nich byla velmi špatná. Inspekce kladně zhodnotila dobrou polohu kolonie, vystavěné vysoko ve svahu. Dvory u domů byly velmi zanedbalé nebo zpustlé. Inspekce navrhovala dát nevyhovující věci do pořádku, zmenšit počet obyvatel v jednotlivých domech a zajistit správce kolonie, který bude mít nad těmito záležitostmi dohled.
Byty byly vesměs o jedné světnici a kuchyni. Ve světnici vedly padací dveře do sklepa, v kuchyni žebřík na půdu, předsíňka byla pro dvě rodiny společná, studně ve svahu ulice. Často nad nimi výše položené žumpy.
Ulice byly vesměs ovroubeny výhradně chlívky, kolnami a záchody. Jedna pamětnice vzpomíná:“Mezi tím vším si hrály hornické děti, nebo také chodily na haldy sbírat kousky uhlí nebo „oškvary Havíři se scházeli v bytech, při větším počtu v hostinci U Tomsy na Hladnově. Masové projevy a průvody se mohly konat jen v rámci oslav svatého Prokopa, kdy se chodilo v havířských stejnokrojích.“
Kolonie Jaklovec byla postupně likvidována. Ještě v roce 1977 stálo v kolonii 28 přízemních domů, ale před rokem 1979 byla kolonie zcela demolována v souvislosti s rekonstrukcí ulice Michálkovické a výstavbou mostu Pionýrů.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.