Útlum šachty je citlivá záležitost, která se netýká jenom horníků. O situaci a perspektivách Závodu Důl Paskov jsme hovořili s ředitelem projektů OKD Antonínem Klimšou
STAŘÍČ – Závod Důl Paskov bojuje o přežití. Situace je nepřehledná a plná otazníků. Jak se k ní staví vedení OKD? A jak český stát? O shrnutí aktuálních informací jsme požádali ředitele projektů OKD Antonína Klimšu, odpovědného za řešení problematiky Paskova.
Jako jedna z podmínek prodloužení
životnosti Závodu
Důl Paskov je uváděno splnění
projektu jeho transformace.
Můžete upřesnit, co je
podstatou tohoto projektu?
Hlavním cílem projektu či modelu
transformace Dolu Paskov
bylo nalézt prezentovatelné
a hornicky, ekonomicky a sociálně
obhajitelné řešení, které
by bylo pro společnost výdajově
levnější než rychlý útlum.
Musím říci, že tento projekt
vznikal dosti atypicky. Museli
jsme nejdřív nalézt ekonomický
bod zvratu v hospodaření dolu,
v našem případě tedy přijatelnou
mez ztráty a nákladovosti,
a poté od tohoto očekávaného
výsledku hospodaření dopočítávat
maxima jednotlivých příjmových
a výdajových položek.
Na tato cílová maxima pak byly
připravovány dílčí projekty, které
umožní tuto cílovou nákladovost
splnit. Úspěšná transformace
by měla Závodu Důl
Paskov umožnit dosáhnout základní
podnikatelské cíle roku
2014, které lze popsat čísly
5/850/123. Jedná se o hodnotu
ukazatele úrazové četnosti, objemu
výroby v tisících tun a nákladovosti
v eurech na tunu vytěženého
a upraveného uhlí.
Jak se daří tyto cíle naplňovat v praxi?
Máme za sebou první dva měsíce roku 2014 a výsledky hospodaření dolu nám zatím potvrzují, že navržený transformační program dokážeme realizovat a dodržovat. Meziročně se nám daří snižovat nákladovost výroby asi o 40 eur na tunu. Bohužel, trh a tržní situace nám nepomáhají a vzhledem k dalšímu poklesu cen uhlí naše tržby dále klesají. A to je zásadní problém. Nákladově je v dnešní době Závod Důl Paskov nastaven podle mého názoru téměř na tzv. provozní minimum, které umožňuje plánovat pouze ve střednědobém výhledu. Bez zlepšení tržní situace, která by vyššími výnosy vytvořila nové zdroje v ekonomice dolu – mám tu na mysli zdroje pro inovace, rozvojové investice i prostou obměnu – může důl jen stěží přemýšlet za horizont roku 2018. To samozřejmě neznamená, že nejsme schopni dále dílčími projekty optimalizovat provoz a denní spotřebu dolu. Čeká nás ale velmi těžké období, ve kterém budeme muset hledat další úspory nad rámec stávajícího transformačního programu.
V otázce Závodu Důl Paskov vede společnost OKD jednání s představiteli státní správy a vládou ČR. Můžete přiblížit podstatu těchto jednání a diskutované varianty řešení?
Načasování útlumu Dolu Paskov je citlivá záležitost, která se netýká jenom společnosti OKD a jejích zaměstnanců. V případě uzavření dolu dojde na straně státního rozpočtu k výpadkům příjmů z daní a pojištění, obce přijdou o poplatky za vydobytý nerost, odběratelé budou muset shánět alternativy pro požadovaný mix uhlí vhodného k výrobě koksu, výrazné ztráty zaznamenají dodavatelé a subdodavatelé materiálu a služeb, poklesne spotřeba a tím i poptávka domácností v postiženém regionu. Komplexnost vnímání této problematiky umožnila vznik pracovní skupiny k řešení otázky Paskova, jíž se účastní zástupci správních orgánů ČR a OKD a která se zabývá hledáním možností minimalizace těchto dopadů a právě optimálním načasováním útlumu. Jednou z možností, o které s představiteli státu jednáme, je prodloužení těžby do roku 2016 s tím, že po jejím ukončení by stát se souhlasem Evropské komise kryl náklady na technický i sociální útlum. Jde o řešení, které by ve svém principu splňovalo základní cíle projektu transformace Paskova, to znamená hornicky, ekonomicky a sociálně obhajitelné a pro společnost výdajově levnější řešení, než je rychlý útlum. Je to ale zatím pouze pracovní varianta, o které bude jednat vláda ČR na konci tohoto měsíce.
Dovolte mi pár osobních otázek. Jak dlouho a v jakých funkcích pracujete pro OKD? A jak jste se stal ředitelem projektu transformace Závodů Důl Paskov?
Pro skupinu pracuji již asi 13 let. V roce 2001 jsem nastoupil do společnosti KARBON INVEST, kde jsem prošel postupně útvary obchodu, strategie a kapitálových účastí. V OKD pracuji od roku 2005 a převážnou část tohoto období jsem působil v útvaru ředitele pro strategii na realizaci různých projektů. Mé zapojení do projektu a řízení Dolu Paskov souviselo s doporučením nynějšího výkonného ředitele Dala Ekmarka, tehdy v roli externího poradce OKD, který v prvním pololetí loňského roku navrhoval k otázce budoucnosti Dolu Paskov určitou formu jeho osamostatnění a obchodní řízení tak zvaným business manažerem. Jsem rád, že jsem byl představenstvem společnosti vybrán já a že tuto roli mohu vykonávat. Chtěl bych zároveň poděkovat vedení OKD i NWR, že byli ochotni „otevřít dveře“ ke znovuprojednání problematiky Paskova a dát projektu transformace šanci.
Čeho si na tomto projektu nejvíce ceníte a co vás při jeho realizaci nejvíc překvapilo či zklamalo?
Nejvíc oceňuji spolupráci s ředitelem Zbyškem Janowskim a ostatními členy vedení dolu. Všichni jsme, myslím, nechali osobní ambice a počáteční nedůvěru stranou a od prvního setkání jsme veškerou energii věnovali naplňování projektu. To nám umožnilo rychle zpracovat transformační program a začít realizovat dílčí projekty ke snížení nákladovosti. Současně bych rád poděkoval všem zaměstnancům za odpovědnost při implementaci tohoto programu a plnění těžebních cílů. A co mne nejvíce překvapilo nebo zklamalo? Asi má naivita v očekávání přirozené ochoty zaměstnanců k částečnému snížení zaměstnaneckých benefitů při prodloužení těžby. Považoval jsem to a stále považuji za správný i etický krok ve vztahu k projektu Paskov. V situaci, do které se Závod Důl Paskov dostal, nemohou být žádná tabu a bez ústupků všech zainteresovaných stran, to znamená dodavatelů, odběratelů, společnosti OKD i zaměstnanců, budeme jen stěží úspěšní. Na druhou stranu se podařilo realizovat řadu dříve neprosaditelných technických a organizačních změn.
Vím, že oficiální vyjádření není v současné situaci možné. Řekněte ale, prosím, svůj osobní názor: Jste ve věci Závodu Důl Paskov optimista?
Opakovaně se snažím lidem na Paskově zdůrazňovat, že nejsem poslem dobrých zpráv. Snažím se věci vyhodnocovat reálně a kriticky. Zbavili jsme se meziročně v plánovaném rozpočtu dolu přes 500 milionů korun – pouze to nám dnes umožňuje realizovat transformační program a přemýšlet o roku 2015. Věřím, že letošní podnikatelské cíle splníme.
Bohuslav Krzyžanek