Historie českého hornictví si zaslouží, aby na ni naše země nikdy nezapomněla!
Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Horník, Zdroj: Bohuslav Krzyžanek, Vydáno dne: 29. 12. 2013U příležitosti 25 let činnosti Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě hovoříme s jeho předsedou Petrem Rojíčkem
Čas kvapí jako
zběsilý. Je to už čtvrt století, co
vznikl Klub přátel Hornického
muzea v Ostravě. Jeho ustavující
schůze se konala 2. června
1988. Zúčastnily se jí tehdy
dvě desítky fandů, kteří se
rozhodli v roli dobrovolníků
pomáhat při budování ostravské
hornické muzejní instituce
a současně popularizovat
hornickou kulturu, historii
a tradice. Idea KPHMO padla
na úrodnou půdu. Členská
základna klubu se časem rozrostla
na více než 400 osob,
vznikly pobočky v Petřvaldu,
Karviné, Havířově. Klub
se stal aktivním členem
Sdružení hornických a hutnických
spolků ČR a zamířil
i na evropské vody. O tomto
i o současném dění v klubu
jsme hovořili u příležitosti letošní
Barborky s jeho předsedou
Petrem Rojíčkem.
Váš profesní život byl spojen
s Vědeckovýzkumným uhelným
ústavem v Ostravě. Co
vás jako vědeckého pracovníka
přivedlo do dobrovolné
zájmové organizace a co vás
motivovalo k tomu, abyste
přijal místo jejího předsedy?
Je to hlavně zásluha mých
přátel. Už jsem byl v důchodu,
když mi kdysi v březnu
2006 zavolal dlouholetý
přítel a konsemestr Josef
Gavlas a pozval mě na klubovou
přednášku do Hornického
muzea. Přemlouvat nemusel.
Hornickou kariéru jsem začínal
v roce 1970 právě na Urxu
(dnes areál Hornického muzea
– red.) v odboru hlavního mechanika.
Mám k tomuto místu
a lidem, které jsem tam poznal,
srdeční vztah a tak mě
to vtáhlo. Asi po dvou letech
mě tehdejší předseda Zdeněk
Dombrovský, s nímž jsem se
znal z VVUÚ, přizval jako hosta
do výboru, a když později ze
zdravotních důvodů ve funkci
končil, navrhl mě na místopředsedu.
A jak jsem se stal
předsedou? Když nás úspěšný
předseda a zkušený manažer
Rodan Broskevič zaskočil
oznámením, že kvůli velké
pracovní vytíženosti nemůže
ve funkci pokračovat,
museli jsme to ve výboru řešit.
Nakonec jsem přistoupil na argument,
že vždycky to bylo
tak, že funkci předsedy přebírá
místopředseda.
Výčet úspěchů klubu za čtvrt století aktivní činnosti je dlouhý. Řekněme si alespoň ve zkratce: Co vy považujete za největší úspěch KPHMO a v čem je jeho největší přínos? Osobně si cením toho, že se o nás ví, že jsme vidět i slyšet. I střední generace, která se teprve začíná zajímat o své předky, o to, co dělali, kde pracovali a jak žili, a to i mimo náš region, ve vzdálených koutech Česka i Slovenska, o nás ví. A úspěchy? Tím hlavním samozřejmě je, že díky iniciativě a činnosti klubu vzniklo Hornické muzeum a dnes výborně funguje v rámci Landek Parku. Dále to, že jsme přispěli k rozšíření důlních i povrchových expozic a k dobudování odpočinkové a sportovní zóny uskutečněním řady projektů nebo spoluúčastí za fi nanční podpory našich kolektivních členů, zejména Nadace Landek Ostrava. Úspěchem byla realizace dvou velkých projektů týkajících se revitalizace a obnovy naučné stezky na území Národní přírodní památky Landek, která tvoří zcela mimořádný přírodní, industriální a sportovně oddechový celek Ostravy. Podařilo se nám také vybudovat v Havířově ve spolupráci s městem stálou hornickou expozici Historie psaná uhlím. A co je třeba obzvlášť ocenit, za dobu své působnosti klub vydal více než 50 publikací zaměřených na problematiku uhelných a rudných revírů, hornických tradic a symbolů. Na organizaci, která pracuje na dobrovolné bázi, je to pozoruhodný výsledek! Svou činností zanecháváme významnou historickou a kulturní stopu, bez níž nelze udržovat tradice a povědomí o nich pro příští generace.
Jaká je kondice klubu v současnosti? S jakými problémy se potýká? Jedeme stále v poměrně dobré kondici, ale stárneme – a přitáhnout mladší se nám bohužel nedaří. K 31. prosinci 2012 jsme měli 346 individuálních a 13 kolektivních členů. Naší velkou prohrou je, že se nám po 10 letech úspěšné činnosti rozpadla pobočka Petřvald. Stále ale máme hodně co nabídnout. Možnost realizovat se v obsáhlé zájmové činnosti, pravidelné setkávání na přednáškách a diskusích, tematické zájezdy, exkurze, účast na každoročních republikových hornických slavnostech konaných pokaždé v jiném hornickém městě či účast na akcích organizovaných Sdružením hornických a hutnických spolků ČR. Naši členové mohou přispívat svými články do našeho Hornického zpravodaje, na naše webové stránky www.hornicky-klub. info či sami nebo v kolektivu pracovat na vydávání publikací. Pevně věřím, že i v druhé pětadvacítce se najdou zdatní pokračovatelé. Přesvědčuje mne o tom velký zájem veřejnosti o naše hornické a vůbec industriální památky, jichž máme v Ostravě a v kraji hodně. Važme si toho! I proto bych si přál, aby nás nadále podporovali naši kolektivní členové, mezi něž patří i OKD. Přestože pracujeme bez odměn, je režie klubu a nezbytná fi nanční spoluúčast na realizaci projektů poměrně velká. Chtěl bych tímto poděkovat i oběma hornickým nadacím, Nadaci OKD a zejména Nadaci Landek Ostrava.
Pokusme se o shrnutí. Svoji původní úlohu klub splnil. Hornické muzeum vzniklo a patří k nejvýznamnějším ostravským památkám. V čem je těžiště jeho dnešní činnosti? V posledních letech směřujeme svoji činnost především do osvětové a vzdělávací oblasti. Čím dál víc seznamujeme společnost s hornictvím přes naše webové stránky www.hornicky-klub.info, které od roku 2010 vyhledalo už přes 220 tisíc zájemců. Na stránkách lze najít náhledy našich publikací, videa z našich akcí a připomínek významných historických událostí. V plánu máme propojit všechny hornické weby v ČR, ale na to bychom potřebovali k našemu stárnoucímu webmasterovi zdatného pomocníka.
Vraťme se k jubileu klubu. Realizovali jste u této příležitosti nějaké mimořádné aktivity? K výročí vyjde zvláštní vydání Hornického zpravodaje, který bude pravděpodobně ještě do konce tohoto roku ke stažení na našich internetových stránkách. Filozofi cká fakulta Ostravské univerzity přišla s myšlenkou uspořádat naše publikační aktivity do biografi ckého průvodce, který by podal ucelený přehled naší ediční činnosti do konce roku 2012. Publikace s názvem Průvodce publikacemi Klubu přátel hornického muzea v Ostravě právě vychází v nákladu 200 kusů a je k dostání v prodejně skript OU v Ostravě. A je tu i jedna žhavá novinka. Už záhy budeme distribuovat novou zajímavou a odborně zdařilou publikaci našeho člena Pavla Broskeviče Historie péče o průmyslové památky v areálu bývalé větrní jámy Vrbice. Právě tuto publikaci si lze jako první v dějinách klubu už teď stáhnout z našeho webu www.hornicky- -klub.info! I tímto způsobem se snažíme naplňovat motto Stanislava Vopaska, prvního ředitele Hornického muzea v Ostravě: Bohatá historie českého hornictví si zaslouží, aby na ni země nezapomněla!
Bohuslav Krzyžanek