VLADIMÍR SLIVKA HOVOŘÍ Z POZICE DĚKANA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTY VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ – TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA
Už jen necelého čtvrt roku zbývá do změny v čele Hornicko-geologické fakulty (HGF) na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO), kterou nově povede Vojtech Dirner. Po osmi letech – maximálně přípustných dvou volebních obdobích – končí ve funkci děkana Vladimír Slivka.
Zhodnotíte své funkční
období?
Já sám? To je složité, takové
hodnocení by měli dělat spíše
studenti a hlavně absolventi
HGF, jestli jim naše fakulta
dala to, co očekávali. A pak
i samotní zaměstnanci fakulty,
kterou se za mého působení podařilo
z pohledu obsazení studenty
stabilizovat tak, že hornicko-
geologická je po ekonomické
druhou nejsilnější fakultou
v rámci celé VŠB-TUO. Když
jsem přebral funkci děkana,
pohyboval se počet posluchačů
okolo tří tisíc. Po restrukturalizaci
a změně nabídky spočívající
v zatraktivnění dosud
nabízených studijních oborů
jsme na HGF přilákali až 4200
posluchačů. Od školního roku
2001/2011 však počty studentů
začaly klesat napříč celou univerzitou,
takže jsme opět zhruba
na třech tisícovkách.
Raději kvalita na úkor kvantity?
Samozřejmě! Ministerstvo nám
už třetí rok za sebou krátí dotace.
Abychom udrželi zdroj příjmů
– mimochodem jsme ekonomicky
nejsilnější fakultou
na VŠB-TUO – musíme získávat,
a také získáváme projekty v oblasti
vědy a výzkumu. S úbytkem
studentů bojujeme aktivitami
na tomto poli. Bohužel je
tady negativum, které považuji
za své osobní selhání – že se nepodařilo
do jmenovaných procesů
zapojit všechny pedagogy
z HGF, že si nevybudovali pocit
zodpovědnosti nejen za sebe, ale
rovněž za fakultu. Máme „koně
tažné a chovné“ neboli lidi více
a méně aktivní.
Jak vnímáte současné hornictví? České hornictví je třeba hodnotit v kontextu Evropské unie a vlastně celého globalizovaného světa. A právě globalizace probíhající na planetě Zemi takřka ve všech aktivitách se odráží v tom, že si EU uvědomila, že není možné stavět surovinovou politiku členských zemí pouze na importu se zemí třetího světa. I proto vznikla studie RMI – Raw Material Initiative – jejíž autor Günter Verheugen, evropský komisař, jenž měl na starosti přístup ČR k Unii, říká, že by si EU měla udělat analýzu svých surovinových zdrojů, a explicitně vyjmenovává kterých. Patří k nim s ohledem na současný globalizovaný trh suroviny energetické, a pak skupina asi dvaceti kovů či prvků, mezi nimiž se nacházejí prvky vzácných zemin REE, dále lithium, platina, berylium, cesium, zlato a mnohé další.
Takže revize i v podmínkách ČR? Z pohledu Verheugenovy iniciativy vidím budoucnost právě v přistoupení k analýze či revizi rudných ložisek, která byla masivně uzavírána po vzniku samostatné ČR. Nesmí se zapomínat ani na uran, v úvahu připadá revize buď v minulosti těžených, anebo k těžbě připravovaných lokalit. Konkrétně lokalita Brzkov na Vysočině, jejíž otevření by bylo o to ekonomičtější, že může využívat stávající úpravnu odštěpného závodu GEAM státního podniku DIAMO. S ohledem na stávající strukturu zásobování teplem, kdy čtyřicet procent občanů České republiky odebírá teplo z velkých tepláren, lze očekávat i nárůst těžby hnědého uhlí. Naši sousedé a obchodní partneři – Němci – ji už navýšili o sedm procent a rozšířili o jeden blok jednu z bavorských tepelných elektráren. Němci už také započali revizi cín-wolframových ložisek v Krušných horách co se týče lithia. V tomto kontextu vnímám i české hornictví procházející významnou krizí, která se dotýká především černého uhlí, a z tohoto pohledu je také nutné se zamýšlet nad surovinovou a energetickou koncepcí ČR.
A situace v hornickém školství? Ta je následující – učiliště s výjimkou Karviné a Havířova prakticky nemáme a na konferenci Hornická Příbram ve vědě a technice 2013 jsme se navíc dozvěděli, že pro nezájem končí i jediná třída na tamní průmyslovce, která vzdělávala pro hornictví. Co se vysokého školství týče, to si restrukturalizací prošlo při vzniku samostatné ČR, poklesu těžby černého i hnědého uhlí o padesát procent a uzavírání ložisek. V současnosti vychováváme pouze desítky absolventů technologických hornických oborů, což odpovídá požadavkům praxe. Významný podíl na tomto počtu mají posluchači kombinovaného studia přicházející od konkrétních důlních společností.
Jakým partnerem je za krize OKD? Současná krize se našeho partnerství nedotkla.
Jakou roli hraje věda a výzkum? Bez chytrých lidí se věda dělat nedá, a proto se taky zaměřujeme více na kvalitu. Za mého působení ve funkci děkana jsme získali v dané oblasti velice významné projekty EU. V rámci operačního programu Věda a výzkum pro inovaci je to ICT, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin. Tento projekt představuje celkovou sumu 300 milionů korun. V operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost naše fakulta řeší racionalizaci a modernizaci struktury a výuky nabízených studijních oborů s větším důrazem na nové trendy či propojování výuky s praxí. Týká se to i hornictví, které jsme měli rozdělené na povrchové – využívání zdrojů stavebních nerostných surovin, lomařinu – a důlní. Nyní je obojí spojené a obor se nově bude po schválení akreditační komisí jmenovat Těžba a užití nerostných surovin. Zmínit musím i operační program Přeshraniční spolupráce, kdy řešíme s Poláky komparaci výuky podobných oborů ve Slezsku, a pak snižování emisí polétavého prachu. Ve spolupráci s Głównym instytutem górnictwa – GIG – v Katovicích se věnujeme problematice vyprašování jemných částic do ovzduší z velkých ploch, odvalů a odkališť.
Radek Lukša