Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (11)

Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. <zding(at)atlas.cz>, Téma: Kolonie, Vydáno dne: 03. 11. 2013

Vítkovice,
Zábřeh nad. Odrou

Kolonie Louis

Jáma Louis (1891 - Vítkovické kamenouhelné doly) ve Vítkovicích měla v roce 1928 pro ubytování svých zaměstnanců celkem 77 obytných domů, z nichž bylo 12 úřednických, 62 dělnických a 3 domy společné pro úředníky a dělníky v Nové Louisově kolonii ve Vítkovicích (26 domů) a ve Staré hornické kolonii v Zábřehu nad Odrou (13 domů) a postavených ojediněle nebo rozptýlených v zástavbě mezi domy soukromých majitelů (38 domů). V těchto domech bylo celkem 434 bytů a to 32 úřednických a 402 dělnických. Přízemních domů bylo 55, z čehož bylo 7 úřednických s 10 byty, 42 dělnických s 210 byty a 3 společné s 10 dělnickými byty a 3 s úřednickými byty. Jednopatrových domů bylo 21 a to 5 úřednických s 20 byty a 16 dělnických se 165 byty. Jeden dvoupatrový dělnický dům byl se 17 byty. Všechny úřednické domy byly podsklepeny. Z dělnických domů bylo pouze 8 přízemních domů nepodsklepeno. Krytina domků byla lepenková (44), umělá břidlice(32), plech(1).

Jeremenkova kolonie     Tři úřednické byty měly více než 4 obytné pokoje s příslušenstvím, 2 byty byly čtyřpokojové s příslušenstvím, 9 bytů bylo třípokojových rovněž s příslušenstvím (kuchyň, předsíň, spíž, záchod). Pavlačový dům Jeden z třípokojových bytů měl koupelnu. Dalších 5 třípokojových bytů bylo bez spíže a předsíně. Dále zde bylo ještě 9 dvoupokojových bytů s veškerým příslušenstvím a 4 jednopokojové byty s příslušenstvím.

Z dělnických bytů mělo 74 bytů kromě kuchyně ještě 2 obytné místnosti se spíži a záchodem. Ostatní byty měly jeden obytný pokoj, kuchyň a vedlejší místnosti (192 mělo vlastní spíž a záchod). Vlastní výpustku v bytě mělo 143 bytů. Ostatní na chodbě domů. Splachovací záchody měly všechny úřednické byty, ale i většina dělnických bytů (371). Všechny byty měly elektrické osvětlení. U obytných domů byly postaveny hospodářské budovy. Ve všech domech jámy Louis bydlelo v r. 1928 asi 2240 osob.

Louisova kolonie (1907-1913) měla 26 domů pro dělníky. Situována byla mezi ulicemi Barbořinou a Starobní a v zástavbě mezi soukromými domy. Všechny závodní domy v Louisově kolonii byly zásobovány pitnou vodou z vítkovického vodovodu. Šířka hlavních ulic byla 10 – 15 m. V kolonii byl sad o výměře 800 m2. Před domy a mezi domy byly zahrady. Na jednu rodinu připadalo v průměru 190 m2. V kolonii byla závodní školka a starobinec (7 budov, ve kterých bydlelo 76 lidí). Z pozdější dokumentace vyplývá, že výstavba Louisovy (od r. 1946 Jeremenkovy) kolonie pokračovala i v pozdějších letech a do r. 1939 bylo postaveno dalších 11 zděných domů. Během druhé světové války dalších 10 domů a posledních 33 domů bylo postaveno v r. 1953 (finské domky) a v r. 1956 (42 žluté patrové domy). Dohromady zde stálo 122 obytných domů. V 60.-70. letech min. stol. byla část domů zbourána. Nyní v kolonii stojí 55 původních domů.

Holasova

Stará hornická kolonie v Zábřehu (1895-1899) měla 13 domů pro dělníky. Šířka hlavních ulic byla 10 m. Podél byla vysázená stromořadí (lípy, kaštany). Ulice měly válcovanou vozovku s krajníky.

Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008