Kladenské fedrování 2013

Autor: Ing. Jaroslav Minka <jarominka(at)seznam.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 25. 10. 2013

Od historie až dosud,
Kladensko – Slánsko- Rakovnická pánev

Mayrau

První uhlí bylo vydobyto sedláky povrchovými způsoby. Tento kraj je z historie, krajem sedláků, ostatní vznikalo později. Později se razily štoly a zpětným (postupem) ústupem se vybralo vše na „dosah ruky“ z boků a stropu díla. Po vyrubání se vedle razila štola druhá, nová.

Alternativou štolového dobývání byla těžba mělkými šachticemi zvanými duklami. Po vyhloubení na počvu sloje bylo uhlí v bezprostředním okolí šachtice vyrubáno na vzdálenost, kterou dovolilo lámavé nadloží.

Později r. 1784 z Dolů Barbora a Henerici bylo zdokumentováno dobývání až 10 m mocné sloje t. zv. chodbicováním. Celý úsek důlního pole byl rubán rovnoběžnými chodbami 2 m širokými a mezi chodbami se nechával stejně široký uhelný pilíř. Dle možností se vyrubávalo uhlí ve stropech (stropování) a uhelné pilíře byly ponechány v závalech. Ztráta uhelné hmoty převyšovala množství vytěženého uhlí a docházelo k častým záparům. Popsanou dobývací metodu zavedl ve Vrapických dolech Hynek Stein, který byl od r. 1775 správcem zdejšího horního úřadu.

     V roce 1842 se zavedlo na zdejších dolech směrné pilířové dobývání na zával s jedním východem. Dobývací blok se rozdělil na pilíře 2x2 m a bralo se na plnou mocnost. Později se přešlo na dobývání s dvěma východy, klasickým porubem a stěnování v lávkách.

Skanzen

Kladensko – Slánsko – Rakovnická pánev měla podle Ladislava Hončíka, který v „Dobývání uhlí na Kladensku“ shromáždil od r. 1775 až dosud neuvěřitelných 1 048 otvírkových děl – štol, šachet i lomů. Toto číslo dokládá význam této pánve a do budoucnosti si můžeme klást i více otázek z ukončených dolů na Slánsku a je možnost hledat i souvislosti s ukončenými doly v OKR.

28. února 2002 byla ukončena těžba na Dole Tuchlovice v Tuchlovicích, 29. června byl vyvezen poslední vůz uhlí z Dolu Schoeller v Libušíně. Tím byla ukončena více než 200 let trvající těžba černého uhlí v celém Kadensko – Slánsko – Rakovnickém revíru, až na nepatrnou těžbu z Dolu RAKO II v Lubně u Rakovníka.

3. září 1993 představenstvo Českomoravských dolů rozhodlo o vytvoření Hornického skanzenu v objektu dolu Mayrau. Pro zabezpečení postupné výstavby byla ustavena Muzejní rada: Ing. Vladimír Špok, předseda, po jeho odchodu do důchodu se předsedou stal Ing. Viktor Koláček, místopředsedou Ing. Jan Kurial a tajemníkem Muzejní rady Josef Suldovský, zástupce velitele RBZS. Dalšími členy byli: Prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc předseda ČBÚ, Jiří Janovec ředitel Okresního muzea na Kladně.

Foto album