Ostravsko vůbec není v dobré kondici.

Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Informace, Vydáno dne: 09. 09. 2013

Podle generálního ředitele a předsedy představenstva Vítkovice Holding Jana Světlíka ale není důvod k žádnému pesimismu. Hlavní podle něj je, aby firmy vedli zodpovědní manažeři.

O budoucnosti dobře řízeného průmyslu nepochybuji, tvrdí v rozhovoru pro Ekonom generální ředitel Vítkovice Holding Jan Světlík. Zároveň představuje vizi budoucnosti jím spravovaného podniku. Není důležité, kolik milionů tun oceli se v Ostravě vyrobí, ale s jakou přidanou hodnotou bude z Ostravy odcházet, soudí Světlík.



Nachází se podle vás Ostrava v krizi?
Víte, já se domnívám, že krizi si vytváříme sami tím, že neinvestujeme. Vzniká tak určitý bezvýchodný kolotoč, kdy lidé šetří, neutrácejí, rostou jim úspory, ale na druhou stranu tak nemohou vznikat žádné obchody. Ostravsko vnímám tak, že lidé jsou tady vystrašení, očekávají špatné věci a bojí se, co bude dál. Do jisté míry je to i důsledek obrazu, který nám předkládají média, která bijí na poplach. Jsou zde samozřejmě rizika jako prodej Evrazu nebo situace v OKD. Oficiálně nikdo nic neví, panují ale dohady, které jsou někdy hodně špatné.

Má tradiční průmysl na Ostravsku budoucnost?
Z dlouhodobého pohledu není důležité, kolik milionů tun oceli se v Ostravě vyrobí, ale s jakou přidanou hodnotou bude z Ostravy odcházet. To si myslím, že je nejdůležitější věc. Dnes přidanou hodnotu děláme my, my neprodáváme výrobky za 600, 800 eur, my prodáváme za 2000, 5000, 10 000 eur za tunu. To je podle mne budoucnost Ostravska. Zemi živí přidaná hodnota, kterou dokážeme přisadit k průmyslové základně.

Takže budoucnost těžkého průmyslu je ve vyšší kvalitě a vyšší přidané hodnotě?
Já se nepovažuji za těžký průmysl. Já se považuji za strojaře, který potřebuje těžký průmysl jako základnu. V případě, kdy budu zhodnocovat průmyslovou základnu Polska, Ruska, Ukrajiny, Německa a Rakouska, tak příliš úspěšný nebudu, protože vedlejší náklady spojené třeba s přepravou a logistikou povedou k tomu, že všechno bude podstatně dražší. Státy, které nemají onu základnu, kupují všechno dráž, a postupně se tak zlikvidují i obory s vyšší přidanou hodnotou.

Mají na Ostravsku budoucnost i obory, jako je těžba uhlí? Uhlí je potřeba na výrobu železa. Je to průmyslová produkce, kterou by vyspělé státy měly mít. Nevěřím tomu, že stát jako Česká republika může fungovat jen na IT a bankách. To si může dovolit jeden stát ze sta, třeba Švýcarsko. Když se ale podíváte třeba do Dubaje, tak vidíte, že tam si budují průmyslovou základnu a přitom je to finanční centrum. Všude na světě, mimo Evropskou unii, si země budují průmyslovou základnu, a my se jí zbavujeme.

Nebude ale levnější uhlí dovézt?
Teď ano, ale jak to bude za osm, deset let? Třeba bude desetkrát dražší.

Vítkovice Machinery Group měla v roce 2012 největší tržby v historii. Čím to je?
Pracujeme na přidané hodnotě. Letos očekáváme další růst – 15, 20 procent. Investujeme do zařízení, technologií a know-how. Zisk nemáme jen ve výrobních oborech, ale v inženýringu, „bílolímečkových“ disciplínách.

Nemáte pochybnosti o tom, zda je průmysl na Ostravsku konkurenceschopný v dlouhodobém časovém horizontu?
O budoucnosti dobře řízeného průmyslu vůbec nepochybuji. Čím jiným než průmyslem chcete nakrmit deset milionů lidí?

Proběhne na Ostravsku nějaká významná restrukturalizace průmyslu, začnou hrát větší roli třeba IT obory a další „lehké“ věci?
Restrukturalizace už vlastně do velké míry proběhla. Dělali jsme si takové srovnání: ve španělském Bilbau měli hutě a vyráběli tam lodě. Nechali to úplně zlikvidovat a stálo je to obrovské peníze. S náklady, které šly na Ostravsko, se to nedá srovnávat. Ostravsko si zatím pomohlo samo. Podle mne se spíš z tohoto regionu vytahovaly obrovské peníze. Fabriky na Ostravsku ale mají problémy hlavně kvůli tomu, že platí obrovské poplatky.

Vezměte si, kolik se platí nejen za obnovitelné zdroje, ale také ze distribuci elektřiny a plynu. Vezměte si, kolik stojí voda. Podívejte se, kolik stojí stavební povolení. Proč tedy platíme daně, když kromě toho musíme platit i jakési desátky? Já odvádím dvě miliardy korun na daních a 500 milionů na poplatcích jenom energetice. Máme o 53 procent vyšší poplatky než naše německá konkurence.

Co by tedy firmám na Ostravsku pomohlo?
V první řadě snížit poplatky. A sanovat ekologická nařízení. Ty firmy se neumějí vyrovnat s miliardovými investicemi do ekologie, s tím asi stát bude muset pomoci.

Poplatky zasáhly Ostravsko více než zahraniční konkurence? Platby za distribuci a obnovitelné zdroje jsou větší problém než levné americké uhlí?
Konkurence je jednou nahoře a jednou dole. To jsou věci, se kterými se musíte umět vyrovnat. Problém jsou podmínky pro podnikání. Máme tu spoustu vody, tak bych čekal, že budu mít levnou vodu. Jenže ona se prodává přes tři firmy a v důsledku toho máme dražší vodu než v Dubaji. Přitom nám to teče z Beskyd a v Dubaji ji musí odsolovat. Platíme i za to, že prší, za kanalizaci. Pro domácnosti je to nepříjemné, ale pro mne jsou to všechno miliony zbytečných nákladů, které určuje státní monopol.