Strojvůdci těžních zařízení
Autor: Otto Hejnic DIAMO <hejnic(at)diamo.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 17. 04. 2013
S útlumem horničiny, se snižováním počtu šachet, a tím i těžních strojů, ztrácí se poněkud ze současného hornictví muži (občas i ženy), zastávající povolání téměř nejdůležitější. Strojník těžního stroje.
S vynálezem parního stroje se v 19. století přešlo na jeho využití i pro pohon těžních zařízení. Ve 20. století se rozvinul
pohon elektrický – u nás byl první elektrický stroj r. 1906 instalován na jámě Šalamoun (Hlubina důl Ostrava) – dosloužil
si pak své na dole Petr Bezruč – do
r. 1959. Podle autorů Sobola a Pečenky
vůbec první těžní stroj s elektrickým pohonem byl instalován r. 1894 v Německu.
Těžní zařízení jako rumpál nebo pohony
těžních zařízení šlapacím
kolem, zvířecí silou či vodním kolem dobře známe zejména ze středověku.
Značný rozvoj šachetních
těžních zařízení, včetně lan,
víceetážových klecí, různých zabezpečovacích zařízení, povolání strojníka těžních strojů a příbuzných
profesí kolem údržby těchto
zařízení spíše zkomplikoval
a ztížil. Snad jen skipy a některá vybavení náraží v dole a na výjezdních povalech
vedly k jistému ulehčení
a snížení psychické zátěže
strojníků a k nim náležejícího mužstva.
Zůstala a zůstává tam, kde se dopravují
lidé, každodenní zodpovědnost strojníka
za bezpečnost horníků. Ta je strojníkům
nejvyšším příkazem – i když sem tam
dokáží, pořád ještě v rámci předpisů, některého posměváčka nebo narušitele
hornických zvyklostí (a úcty k strojníkovi, pánu šachty) pohoupat či povozit na
laně rychleji. Jinak si lidé kolem těžních
strojů příliš legrace neužijí. Relaxaci
v práci? Možná jakousi „mikro“, když
zastaví klec na nějakém patře a čekají
zdola signál k další jízdě, mikrospánek
však v žádném případě! Jen maxipozornost: pokud možno stále, pořád.
Hornická matice slezsko–moravsko–česká prosí každého, kdo zná některého strojníka či stejně důležitou ženu, která se uplatnila v tak významném povolání, aby sdělil bu) do redakce, nebo na hornik@centrum.cz bližší údaje o něm, především jeho adresu nebo telefon, nebo třeba jen vzpomínku na jeho působení apod.
Zároveň je Matice v jednání s partnery, aby se akce Setkání strojníků těžních strojů konala pokud možno ještě letos, což se rozhodne poslední srpnovou sobotu při semináři v krušnohorském Mikulově, vše bude předtím na webových stránkách Matice (www.volny.cz/ hornicka.matice, www.hornicky-klub. info.cz).
PhDr. Miloš Zárybnický