Průtrž uhlí a plynů přišla s otvírkou
Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Historie, Zdroj: Radek Lukša, Vydáno dne: 30. 08. 2011Exkurze do historie současného Dolu Paskov pokračuje vznikem staříčské a chlebovické lokality.
Velice kvalitní uhlí vhodné
pro koksování na straně jedné
a složité úložní poměry na straně
druhé. Tak vypadala situace
po prvním zajišťovacím vrtu
ve staříčské oblasti v roce 1950.
Deset let poté měl národní podnik
Uhelný průzkum Ostrava vypočteny
všechny zásoby v polích Staříč
I., Staříč II. a Chlebovice-Rychaltice.
A dalších deset let nato přišla
při otvírce sloje 22f hned také
první průtrž uhlí a plynů, čímž je
šachta nebezpečná dodnes.
Stavba tehdejšího Dolu Staříč
probíhala v několika etapách.
Zaústění vtažné a výdušné jámy
na Staříči bylo zahájeno v srpnu
1962, na Chlebovicích v listopadu
téhož roku. Všechno řídil investiční
odbor Dolu Paskov vedený Jaromírem
Kšonžkem. Při budování
šachty "padl" také světový rekord
v hloubení jámy – 321,93 metrů,
který zaznamenala parta z VOKD
hlavního předáka Rudolfa Šnajdra.
Před vánočními svátky 1970 se ofi -
ciálně začalo těžit.
Dobývací prostor o rozloze 40 361 360 metrů čtverečních ležel (a neustále leží) pod Staříčem, Chlebovicemi, Brušperkem, Sviadnovem, Žabní, Fryčovicemi, Rychalticemi, Zelinkovicemi a Lysůvkami. Na tomto území je řada kulturních památek včetně věže větrní jámy ve Sviadnově. Protékají jím řeky Ostravice, Ondřejnice a Olešná a procházejí důležité silnice (Bělotín – Český Těšín a Ostrava – Ostravice) i železnice (Ostrava – Kojetín s vlečkami pro šachtu).
Uhelným průzkumem zmiňované "úložní prostory mnohem složitější, než se předpokládalo" se ukázaly už v únoru sedmdesátého roku při zmíněné otvírce. Průtrž znamenala výhoz 205 tun uhlí a zařazení podniku mezi doly s nebezpečím průtrže uhlí a plynů. Ve druhé půlce 70. let přišly mnohem horší události – neštěstí na Staříči s jedenácti oběťmi a na Chlebovicích s dokonce třiačtyřiceti mrtvými havíři. Příčinou obou tragédií byl výbuch metanu.
V prvním roce těžby – přesně před padesáti lety – nakopali na Dole Staříč 267 131 tun uhlí v čisté těžbě z porubů plus 25 509 z ostatních zdrojů (příprav). Projektovaného objemu ve výši 1 350 000 tun bylo dosaženo až v roce 1986. Mohla za to právě dvě důlní neštěstí s velkými ztrátami na životech i majetku. Naopak rekordní rok byl 1988, kdy staříčští horníci nakopali 1 447 220 tun; tento výsledek zabezpečilo vyražení 30 579 metrů přípravných děl.
Radek Lukša