Šalamounská kolonie – Moravská Ostrava.
Šalamounská kolonie, ležící poblíž Hlubinské kolonie, v bezprostřední blízkosti šachty Šalamoun, byla v letech 1890–1930 největší a nejlidnatější kolonií na území Moravské Ostravy (v roce 1921 měla 2114 obyvatel). Převážná většina obyvatel pracovala na dole Šalamoun (v roce 1890 to bylo 92,1 %). Kolonie stála mezi nynějšími ulicemi Zelená, Jízdárenská, Šalamounova a Vítkovická. Měla mnoho společného s Hlubinskou kolonií a obdobný byl i život jejích obyvatel.
Do roku 1869 bylo na „Šalamouně“ postaveno
30 domů, následně do r. 1873 dalších
26 domů. Ve stejném roce byla v cechovně
jámy zřízena závodní jednotřídka. Výstavba
pokračovala v letech 1889–1902, kdy na území
kolonie vzniklo pět kasáren, ve kterých se
mohlo ubytovat 270 dělníků. Roku 1906 bylo
postaveno 15 a v letech 1921–1923 dalších
24 jednopodlažních domů. V roce 1906 byla
v kolonii otevřena mateřská škola. Roku 1910
byla mezi Šalamounskou a Hlubinskou kolonií
zřízena pětitřídní obecná škola. V roce
1932 se kasárna adaptovala na obytné kuchyně
a dělnické byty.
Dle Monografie OKR z r. 1929 měla jáma
Šalomoun celkem 124 obytných domů,
z nichž 89 stálo v Šalamounově kolonii.
Ostatní byly rozptýleny mezi domy soukromých
majitelů. Všechny domy byly cihlové.
Úřednické byly podsklepené všechny,
dělnické jen některé. Velká část z nich
měla místo sklepa v podlaze pouze padací
dveře, vedoucí do díry pro ukládání brambor.
V nejstarší části kolonie byl pouze
sporák v kuchyni, který nestačil vytopit
celý byt. Na půdu se lezlo po žebříku.
Krytina byla obdobná jako v Hlubinské
kolonii, stejně jako velikost bytů, způsob
zásobování pitnou vodou či rozvod elektrického
osvětlení.
Obě kolonie měly před 1. světovou válkou obchod (konzum) s potravinami a smíšeným zbožím. Po roce 1920 byla v Šalamounské kolonii otevřena družstevní prodejna Budoucnost, ale nakupovalo se i v krámku kupce Grosse a maso u řezníků Černého a Karpety. Ve 30. letech 20. století se poblíž kolonie nacházela pošta, četnická stanice, hospoda a vinárna Adolfa Haase a hospoda Fajkošova, hotel U Kopolda a domy drobných živnostníků.
Šířka ulic byla 6-8 metrů. Podél hlavní ulice bylo vysazeno stromořadí. Kolonie měla kanalizaci pro odvod srážkových vod a splašků. Domy stály volně a měly hospodářské budovy (často se suchými záchody) se zahrádkami (ve staré části kolonie až 150 m2, v nové části 40–100 m2).
Ve všech domech dolu Šalamoun bydlelo asi 2240 osob. První částečná demolice byla provedena roku 1928, další pak v letech 1957– 1968. Dnes je kolonie nahrazena výškovými panelovými domy, sídlištěm s 870 byty a dalšími budovami se sídly institucí, škol a obchodů.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.