Komplexní řešení termicky aktivních odvalů na Ostravsku

Autor: Otto Hejnic DIAMO <hejnic(at)diamo.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 02. 07. 2011

Hedvika

O tom, že termicky aktivní odvaly jsou významným problémem pro ekologickou situaci nejen na vlastním prostoru, ale i v širším okolí, není jistě pochyb. O kvantifikaci a přesné pojmenování veškerých rizik z tohoto jevu pramenících se však zatím nikdo nepokusil. Zatímní hodnocení bylo vždy pouze na empirických podkladech.

Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto již během roku 2008 o zpracování komplexního materiálu s názvem "Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO, s. p., o. z. ODRA." Prováděcí projektovou dokumentaci zpracoval v srpnu 2008 Ing. Josef Tomášek, CSc. ze společnosti Středisko odpadů Mníšek, s. r. o.

Heřmance    Pro zajištění financování tohoto elaborátu byla připravena žádost o podporu z Operačního programu Životní prostředí, prioritní osy 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, oblasti podpory 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží. Tato žádost byla v plném rozsahu akceptována a státní podnik DIAMO zahájil v září 2009 realizaci předmětného projektu.

Předmětem projektu byla v prvé fázi realizace průzkumu znečištění a po jeho vyhodnocení, ve druhé fázi, zpracování analýzy rizik odvalů, na kterých dochází k významným projevům endogenního hoření, a které jsou ve správě s. p. DIAMO, o. z. ODRA. Jedná se o odvaly Heřmanice, Hedvika a Ema. Práce byly realizovány plně v souladu s platnou legislativou a ve smyslu Metodických pokynů MŽP ČR.

Zhotovitelem celého projektu, který byl vybrán v rámci výběrového řízení, bylo sdružení společností GEOtest Brno, a. s. a Energie stavební a báňská, a. s. Ve světle provedených terénních i kamerálních prací je možno konstatomatiky postavily profesionálně a odvedly kvalitní práci. Totéž je možno konstatovat i ve vztahu k supervizi.

Ema

Odval Heřmanice je dlouhodobě termicky aktivní. Odvalem Heřmanice je nazván celý komplex všech odvalů v ploše vymezené tratí Ostrava – Bohumín, Heřmanickým rybníkem a spojnicí mezi Doly Ida a Heřmanice. Z pohledu historického vývoje celého odvalu Heřmanice lze konstatovat, že se původně jedná o dva samostatné celky, které byly sjednoceny až po roce 1976. Jedná se o odval Karolína situovaný severně od bývalého Dolu Ida. Druhým celkem je odval Svoboda situovaný severně od bývalého Dolu Heřmanice, jehož součástí se staly i dílčí odvaly s názvy Autoodval a Provozní odval. Odval Heřmanice je založen na říční trase, na lokalitu navazuje lokalita Natura. Rozloha odvalu je 103,2 ha a jeho objem je cca 20 mil. m3. V tělese odvalu je uzavřená zabezpečená skládka nebezpečného odpadu, obsahující produkty z koksoven. Část odvalu je rekultivována a na části probíhá intenzivní endogenní hoření.

Odval Hedvika má rozlohu cca 40,6 ha a výška jeho násypů kolísá vzhledem k původní morfologii terénu. Jeho objem činí cca 4,9 mil. m3. Vlastní odval je založen na rozvodnici, z části zde byla zasypána původní koryta drobných vodotečí. Není známo přesné datum založení odvalu, ale předpokládá se navážení odvalových materiálů již od roku 1903. Původ deponovaných hmot je možno odvozovat z postupu hornických prací, to znamená zejména z hloubení a ražeb otvírkových a přípravných děl. Na přelomu 60. a 70. let nastalo období intenzivního rozšiřování odvalu, v této době nabyl odval přibližně dnešní podoby. Plocha odvalu je v souladu s územním plánem určena k zalesnění a konečnému využití jako les. Odval je z velké části rekultivován.

Odval Ema je v současné době tvořen komplexem odvalů bývalých dolů Ema, Trojice a Petr Bezruč (Terezie) a má formu dvou nestejně vysokých kuželů. Rozloha odvalu je 21,3 ha a objem odvalu činí 2,6 mil. m3. Jedná se o jeden z nejstarších odvalů na Ostravsku, který byl v provozu od roku 1920. Odval Ema byl založen v závěru Trojického údolí na potoce Burňa, který je nyní částečně zatrubněn. Lokalita Ema se nachází v hornicky dlouhodobě využívané oblasti. Mimo běžné karbonské horniny zde bylo uloženo i blíže nezjistitelné množství stavebního, komunálního a domovního odpadu (pozůstatky 2. světové války). Část zasažená endogenním hořením (projevy na povrchu) má plochu cca 2000 m2 a nachází se pod hlavním vrcholem. Statutární město Ostrava má zájem vytvořit zde zónu odpočinku a rekreace pro obyvatelstvo. Odval je technickou památkou a je také součástí turistické trasy.

Zpracování průzkumu a následné analýzy rizik trvalo do července roku 2010, kdy byla expedována komplexní dokumentace projektu. Od té doby až do začátku roku 2011 probíhaly dílčí oponentury ze strany státního podniku DIAMO, supervize a MŽP. Závěry a připomínky z těchto dílčích oponentur pak zpracovatel doplnil do konečné verze projektu. Závěrečné oponentní řízení za účasti zástupců dotčených orgánů a institucí se konalo v 03/2011 a v jeho průběhu nezazněly žádné dodatečné připomínky či požadavky na dopracování. Tímto byl předmětný projekt ukončen.

Ema

Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO, s. p., o. z. ODRA to nejsou jenom stovky stran potištěného papíru; to je především první exaktní vyhodnocení možných rizik vyplývajících z existence předmětných odvalů na všechny složky životního prostředí. A jaká rizika tedy vlastně byla zjištěna? V podstatě samé nás překvapilo, že akutní ohrožení je ve velmi úzkém spektru, tzn. že jde pouze o ohrožení v příčinné souvislosti s probíhajícími termickými procesy. Pro přehled zrekapituluji základní resumé.

Odval Heřmanice

Příjemci rizik z kontaminovaného horninového prostředí nebyli nalezeni

Příjemci rizik z kontaminované podzemní vody nebyli nalezeni

Příjemce rizik z kontaminované povrchové vody - řeka Odra - příspěvek zanedbatelný

Příjemci rizik z kontaminovaného ovzduší existují (pracovníci na odvale a v sousedním komerčním areálu, rezidenti v okolí, pro objektivizaci nutno dopracovat rozptylovou studii)

Další rizikový faktor-uzavřená skládka chemických odpadů nezajištěná proti termické aktivitě

Odval Hedvika

Příjemci rizik z kontaminovaného horninového prostředí nebyli nalezeni

Příjemci rizik z kontaminované podzemní vody nebyli nalezeni – kontaminace nebyla prokázána

Příjemce rizik z kontaminované povrchové vody – lokální vodoteče – příspěvek může, vzhledem k průtokům, způsobit překročení NV č. 229/2007 Sb.

Příjemci rizik z kontaminovaného ovzduší existují (pracovníci sousedního komerčního areálu, návštěvníci a rezidenti v okolí - pro objektivizaci nutno dopracovat rozptylovou studii)

Další rizikové faktory – stabilita sloupů VN v exponované oblasti, bývalá jáma Hedvika 2-výdušná

Odval Ema

Příjemci rizik z kontaminovaného horninového prostředí nebyli nalezeni

Příjemci rizik z kontaminované podzemní vody nebyli nalezeni

Příjemce rizik z kontaminované povrchové vody – lokální vodoteč – příspěvek nemůže způsobit překročení NV č. 229/2007 Sb.

Příjemci rizik z kontaminovaného ovzduší existují (návštěvníci odvalu a rezidenti v okolí – pro objektivizaci nutno dopracovat rozptylovou studii)

Ze zpracované AR byly extrahovány tyto závěry a obecná doporučení:

-

pro vyhodnocení zdravotních rizik pro obyvatele v okolní zástavbě, resp. pro pracovníky okolních firem, se doporučuje zpracovat na všech odvalech rozptylovou studii

-

rizika plynoucí z deponované karbonské hlušiny jsou trvalá, tzn. že dokud se bude v místě nacházet hlušina

- budou se uvolňovat škodliviny do vod
-

hrozí vznik záparu a endogenního požáru, resp. povrchového požáru

- budou se uvolňovat plynné zplodiny hoření
-

nutno trvale provádět monitoring termických procesů doplněný o leteckou termovizi

-

případě zvýšení teploty uvnitř odvalu nad 100 °C bude nutno zahájit v místě monitoring benzenu v půdním vzduchu.

Návrhy dalšího postupu:
HEŘMANICE

– optimální varianta řešení – úplné rozebrání odvalu, s počátečním oddělením termicky aktivní části od neaktivní vzdušným zářezem a následným vymístěním skládky NO
– sanačnímu zásahu by měla předcházet studie proveditelnosti

HEDVIKA
optimální varianta řešení – oddělením termicky aktivní části od neaktivní podzemní stěnou, oddělení areálu fy CANIS SAFETY, a. s. lomenou podzemní stěnou, zamezení přístupu kyslíku do odvalu vysvahováním SZ svahu, zatěsnění jílocementovou směsí s následnou rekultivací
– sanačnímu zásahu by měla předcházet studie proveditelnosti

EMA
– optimální varianta řešení – stálý termometrický monitoring doplněný leteckou termovizí.



To jsou tedy v kostce zjednodušené výsledky projektu „Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO, s. p., o. z. ODRA“. Předpokládáme, že se tímto projektem odstartoval komplex prací, který směřuje k odstranění nevyhovující situace termicky aktivních odvalů. To je ale ještě opravdu běh na dlouhou trať.