Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (3)

Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. <zding(at)atlas.cz>, Téma: Kolonie, Vydáno dne: 17. 08. 2013

Jindřišská kolonie – Moravská Ostrava

Jindřiška

V Monografi i OKR z roku 1929 se uvádí, že Důl Jindřich měl pro ubytování svých zaměstnanců čtyři obytné domy pro úředníky, 49 domů pro dělníky a 3 domy obývané společně úředníky i dělníky. 26 těchto domů stálo v Jindřišské kolonii, která byla nejstarší hornickou kolonií Moravské Ostravy.

Při svém založení stála mimo zastavěný obvod tehdejší Moravské Ostravy, později došlo k jejímu splynutí se zastavěným územím města. Od Dolu Jindřich ji oddělovala nynější Nádražní ulice, jih kolonie lemovala dnešní ulice Bieblova a protínaly ji dnešní ulice Gorkého a Tolstého, na východě pak Valchařský potok (dnes ulice Valchařská). V roce 1890 měla Jindřišská kolonie 559 obyvatel (2,9 procenta obyvatel M. Ostravy), později počet obyvatel kolísal, měl ale klesající tendenci (1921 – 428). Bydleli zde zaměstnanci šachet Jindřich, Jiří, Hlubina a Josef. Další domy měl Důl Jindřich v koloniích Jiřské (16) a U Dubu (5).

    Domovní fond šachty Jindřich tvořilo 39 dělnických domů přízemních, 9 domů jednopatrových, 6 dvoupatrových a 2 domy čtyřpatrové. Všechny byly cihlové, pokryté břidlicí (23), lepenkou (22), umělou břidlicí (4) nebo taškami (7). Zcela podsklepených domů měl důl 15, částečně podsklepených 40; 1 dům byl nepodsklepený. Úřednické byty byly pětipokojové (2), čtyřpokojové (1), třípokojové (9), dvoupokojové (17), všechny s veškerým příslušenstvím (kuchyň, koupelna, předsíň, spíž, záchod). Převážná většina dělnických bytů byla o dvou obytných místnostech – kuchyň a pokoj (287); jednopokojových bytů bylo 41.

Veškeré byty byly zásobovány vodou z vodovodu města Moravská Ostrava. Přívod uvnitř bytu mělo 20 úřednických a 10 dělnických bytů. Pro ostatní byly zřízeny výpustě pro více rodin na chodbách domů a na ulicích. V Jindřišské a Jiřské kolonii byl zřízen i zvláštní závodní vodovod pro zásobování užitkovou vodou. V kolonii byla postavena pekárna, udírna a prodejna potravin. Kolonie měla jednak svou vlastní kanalizaci, jednak byly domy připojeny na městkou kanalizační síť. Do všech domů bylo zavedeno elektrické osvětlení. Domy v koloniích stály volně a měly zahrádky a hospodářské budovy, ve kterých obyvatelé chovali domácí zvířectvo (drůbež, prasata, ovce, kozy).

Demolice Jindřišské kolonie započala v letech 1940-1942, její defi nitivní konec nastal zpracováním projektu výstavby sídliště Jindřiška v roce 1957. Do dnešních dob zůstaly zůstaly z celé kolonie pouze dva domy.

Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.