Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (3)
Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. <zding(at)atlas.cz>, Téma: Kolonie, Vydáno dne: 17. 08. 2013Jindřišská kolonie – Moravská Ostrava
V Monografi i OKR z roku 1929 se uvádí, že Důl Jindřich měl pro ubytování svých zaměstnanců čtyři obytné domy pro úředníky, 49 domů pro dělníky a 3 domy obývané společně úředníky i dělníky. 26 těchto domů stálo v Jindřišské kolonii, která byla nejstarší hornickou kolonií Moravské Ostravy.
Při svém založení stála mimo
zastavěný obvod tehdejší Moravské
Ostravy, později došlo k jejímu splynutí
se zastavěným územím města.
Od Dolu Jindřich ji oddělovala nynější
Nádražní ulice, jih kolonie
lemovala dnešní ulice Bieblova
a protínaly ji dnešní ulice Gorkého
a Tolstého, na východě pak Valchařský
potok (dnes ulice Valchařská).
V roce 1890 měla Jindřišská
kolonie 559 obyvatel (2,9 procenta
obyvatel M. Ostravy), později počet
obyvatel kolísal, měl ale klesající
tendenci (1921 – 428). Bydleli zde
zaměstnanci šachet Jindřich, Jiří,
Hlubina a Josef. Další domy měl
Důl Jindřich v koloniích Jiřské (16)
a U Dubu (5).
Domovní fond šachty Jindřich
tvořilo 39 dělnických domů přízemních,
9 domů jednopatrových,
6 dvoupatrových a 2 domy čtyřpatrové.
Všechny byly cihlové, pokryté
břidlicí (23), lepenkou (22), umělou
břidlicí (4) nebo taškami (7). Zcela
podsklepených domů měl důl 15,
částečně podsklepených 40; 1 dům
byl nepodsklepený. Úřednické byty
byly pětipokojové (2), čtyřpokojové
(1), třípokojové (9), dvoupokojové
(17), všechny s veškerým příslušenstvím
(kuchyň, koupelna, předsíň,
spíž, záchod). Převážná většina dělnických
bytů byla o dvou obytných
místnostech – kuchyň a pokoj (287);
jednopokojových bytů bylo 41.
Veškeré byty byly zásobovány vodou z vodovodu města Moravská Ostrava. Přívod uvnitř bytu mělo 20 úřednických a 10 dělnických bytů. Pro ostatní byly zřízeny výpustě pro více rodin na chodbách domů a na ulicích. V Jindřišské a Jiřské kolonii byl zřízen i zvláštní závodní vodovod pro zásobování užitkovou vodou. V kolonii byla postavena pekárna, udírna a prodejna potravin. Kolonie měla jednak svou vlastní kanalizaci, jednak byly domy připojeny na městkou kanalizační síť. Do všech domů bylo zavedeno elektrické osvětlení. Domy v koloniích stály volně a měly zahrádky a hospodářské budovy, ve kterých obyvatelé chovali domácí zvířectvo (drůbež, prasata, ovce, kozy).
Demolice Jindřišské kolonie započala v letech 1940-1942, její defi nitivní konec nastal zpracováním projektu výstavby sídliště Jindřiška v roce 1957. Do dnešních dob zůstaly zůstaly z celé kolonie pouze dva domy.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.