Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (18)
Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Horník, Vydáno dne: 11. 05. 2011Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Šverma.
Jáma Ignát (jméno
po otci majitele) byla založena
v roce 1890 důlním podnikatelem
Vladimírem Vondráčkem.
Na přelomu 19. a 20. století provázely
těžbu geologické problémy
a komplex změnil několikrát
majitele. Dne 7. září 1947 byl
Důl Ignát přejmenován na Důl
Jan Šverma. Slavnosti se osobně
zúčastnila Marie Švermová, vdova
po Janu Švermovi. Dne 1. října
1954 k němu byl přičleněn Důl
Odra (zvaný Oderka) v Přívozu,
kde se přestalo těžit v roce 1971.
Samotný Důl Jan Šverma těžbu
skončil 31. března 1992. Z celého
komplexu tak zůstala v provozu
jen koksovna.
První úpravna uhlí byla postavena
jako součást koksovny a do provozu
byla uvedena v roce 1894.
Tehdy ji postavila fy Schüchtermann-
Kremer-Baum, která ji
také hned v roce 1897 rekonstruovala.
Další větší technologické
rekonstrukce byly realizovány až
v letech 1958 a 1966 fi rmou Škoda.
Po rekonstrukcích měla úpravna uhlí instalovaný výkon 240 t/hod., ale skutečný výkon byl o 20 t/hod. nižší. Jako jedna z mála úpraven byla vybavena možností vykládky cizího uhlí, ovšem kapacita postaveného zařízení byla jen 60 t/hod., tj. o 6 t více, než uveze jeden železniční vagón.
Surové uhlí (0–80 mm) bylo upravováno v několika zrnitostních třídách: •0–0,5 mm fl otací, fl otokoncentrát byl ze začátku odvodňován na podtlakových diskových fi ltrech, později (po dokončení výstavby sušárny fl otokoncentrátu v roce 1967) pak v sušárně. Bohužel, dosáhnout požadovaných hodnot obsahu vody bylo velice problematické, proto byla sušárna velice často odstavována. •0,5–8,0 mm byla upravována ve žlabové soupravě Rheo, kde se také přepíral proplástek •8–20 mm v bezpístové sazečce o výkonu 54 t/hod. •20–80 mm v bezpístové sazečce rovněž o výkonu 54 t/hod.
Součástí komplexu dolu byla i koksovna, která byla založena roku 1892 a zpracovávala uhlí na koks především pro vysoké pece. Technologie koksovny byla v průběhu let doplňována o moderní prvky, jež zabezpečovaly snížení množství prachu a plynů uvolňovaných do atmosféry. Tak jako každá koksovna, tak i tato, vyráběla kromě samotného koksu pro různé účely také koksochemické produkty (koksárenský plyn, benzol, dehet a síran amonný). Provoz koksovny byl ukončen dne 17. 12. 2010, kdy byl z komor vytlačen poslední koks.
Zbyněk Szostek