Jak šel čas na úpravně uhlí a koksovně Karolina
Areál Karolina má řadu prvenství:
• v blízkosti hotelu Palace byla v Moravské Ostravě v roce 1842
vyhloubena první jáma, jáma
Karolina (pojmenována po manželce
průmyslníka a bankéře
Salomona Mayera Rothschilda
– Charolain);
• i přes protesty radních města
Moravská Ostrava postavil majitel
(Salomon Mayer Rothschild)
v blízkosti dolu v roce 1858 první
koksovnu na ostravském území;
• součásti komplexu byla úpravna
uhlí, briketárna a elektrárna.
Úpravnu uhlí postavily Vítkovické
železárny v licenci fy Schűchtermann-
Kremer-Baum o výkonu
100 t/hod. Nová úpravna uhlí byla
vybudována v roce 1931 a byla
schopna zpracovávat i dodávky
z okolních dolů.
Postupem doby se zvyšovaly požadavky
na kvalitu i kvantitu, rekonstrukcemi
dosáhla úpravna instalovaného
výkonu 200 t/hod.
Úprava surového uhlí 0 – 80 mm se realizovala v pístových sazečkách Baum ve třech zrnitostních třídách (0,5–8 mm, 8–20 mm a +20 mm). Zrno 0–0,5 mm bylo v surovém stavu přidáváno do praného uhlí nebo bylo v případě potřeby upravováno fl otací. Úpravna uhlí byla uzpůsobena tak, aby mohla přijímat k úpravě uhlí ze všech dolů OKR.
Činnost prvního dolu na území Moravské Ostravy byla ukončena v roce 1933 zasypáním těžní jámy Dolu Karolina. Veškerou správní činnost tohoto dolu převzal (po organizačních opatřeních už v roce 1895) Důl Šalomoun.
Koksovna byla založena jako součást Rotschildových kamenouhelných dolů a při uvedení do provozu byla vybavena 102 pecemi Coppée a 28 pecemi Rindel. V roce 1889 byly pece nahrazeny třemi bateriemi Otto-Hoffman (každá po 40 komorách). I v dalších letech se uskutečňovaly rekonstrukce a náhrady předcházejících koksovacích baterií. V roce 1926 byly zprovozněny čtyři koksovací baterie soustavy Koppers zařízené na polopřímý způsob výroby vedlejších zplodin. Během následujících dvou let přibyly další tři baterie.
Provoz koksovny po dlouhá léta zhoršoval životní podmínky v centru Ostravy a nejbližším okolí.
Ve snaze zlepšit životní prostředí na území centra města se po roce 1970 začalo s postupnou likvidací průmyslového areálu. Koksové baterie byly odstaveny v červnu 1985 a v prosinci 1986 byl ukončen provoz úpravny uhlí. Demolice celého průmyslového areálu Karolina byla dokončena v roce 1989. Zachována zůstala pouze bývalá rozvodna – elektrocentrála koksovny a budova „dvojhalí“, obě stavby byly v roce 1991 prohlášeny kulturní památkou.
V letech 1999–2005 probíhala na území bývalé Karoliny rozsáhlá a fi nančně velmi nákladná dekontaminace celého území. Metodou termické desorpce se podařilo vyčistit více než 500 tisíc tun zeminy, která byla silně kontaminována toxickými látkami. Záměrem je proměnit oblast Karoliny v integrální součást celoměstského centra tak, aby se tato lokalita organicky propojila s okolní městskou zástavbou.
Zbyněk Szostek