Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (14)
Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Úpravárenství, Zdroj: Zbyněk Szostek, Vydáno dne: 20. 03. 2011Úpravna uhlí a koksovna Trojice
V západním výběžku údolí Burňa v Polské Ostravě byla v roce 1844 založena těžní jáma, která byla pojmenována, podle dne vzniku – na svátek svaté Trojice, Dreifaltigkeit Schacht.
O čtyři roky později, tj. v roce
1848, byla u jámy Trojice postavena
koksovna s úpravnou uhlí.
Jáma byla spojena se stanicí Ostrava
vlečkou a s dalšími doly
(jámami) Emou a Michaeli pak
lanovkou.
Tak jako důl procházel různými
provozními přestavbami (výstavba
ocelové věže, parní těžní stroj, větrací
jámy, atd.), tak i provoz koksovny
se velice často modernizoval.
Ze začátku bylo na koksovně
Trojice osm schaumburských
pecí, které byly po roce 1850 nahrazeny
úlovými pecemi. Ty sloužily
do roku 1869, kdy byly nahrazeny
20 pecemi Gobiet, od roku
1873 postupně 71 pecemi Stieber.
Po roce 1885 se přistavělo 35 pecí
Coppée. Roku 1906 byla koksovna
přestavěna a vybavena dvěma bateriemi
Otto-Hoffmann se 60 komorami
a chemickým provozem.
Roku 1944 staré baterie nahradila
nová baterie Otto se 40 komorami
s polopřímým způsobem výroby
vedlejších zplodin. Denní výroba
koksu činila asi 300 tun.
Na důlním závodě vyrostla úpravna uhlí systému Baum se sazečkami o hodinovém výkonu 110 tun. Součástí komplexu se stala i briketárna.
V roce 1961 se důl sloučil s Dolem Petr Bezruč. V roce 1967 byla na koksovnu Trojice převedena výroba koksu z koksovny Lazy. V sedmdesátých letech se vyráběl především otopový koks a koksovna proslula sloganem: „Koks z Trojice, zahřeje tě nejvíce.“
V letech 1970 (Jáma č. 1, 2) a 1974 (Jáma č. 3) byly důlní jámy zasypány a v roce 1975 provoz na Dole Trojice defi nitivně ukončen. Provoz koksovny pokračoval a byl zastaven roku 1983.
Stávající objekty dnes slouží různým soukromým firmám.
Zbyněk Szostek