Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (9)

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Úpravárenství, Zdroj: Zbyněk Szostek HORNÍK, Vydáno dne: 02. 11. 2010

---

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru – ostravská část
Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Paskov

Usnesením vlády ČSR z roku 1959 bylo rozhodnuto o výstavbě Dolu Paskov. Nový podnik byl založen v lednu 1960 a o rok později započala výstavba dolu i povrchových objektů.

Součástí původního Dolu Paskov byl i úpravárenský komplex, jehož výstavba byla ukončena po pěti letech, tj. v roce 1970. Po dvouměsíčním zkušebním provozu bez přísunu surového uhlí byla úpravna uhlí uvedena do provozu dne 1. 12. 1970. Ve své době patřila mezi nejefektivnější úpravny ve střední Evropě s projektovaným výkonem 2x400 t/hod.

      Centrální úpravna OKD
Úpravna uhlí byla postavena nejen pro zpracování uhlí vytěženého na Dole Paskov, ale jako centrální úpravna OKD, kam bylo ke zpracování sváženo uhlí z ostravských dolů, které zpracovávaly uhlí ve starých a neefektivních provozech. Technologicky i kapacitně byla úpravna dimenzována na zpracování uhlí běžně upravovaného na jiných úpravnách OKD, a to pro případ provádění generálních oprav nebo při odstraňování závažných poruch na těchto úpravnách. Úpravna také zpracovávala uhlí některých ostravských šachet, jejichž úpravny měly zastaralou technologii, dosahovaly nízkých výnosů a měly malý výkon.

Důl Paskov spojen s Dolem Staříč
V nových ekonomických podmínkách (po roce 1990) nemohl samostatný Důl Paskov existovat, proto od 1. ledna 1994 došlo ke spojení s Dolem Staříč. Těžba uhlí na Dole Paskov byla v červenci 1999 zastavena, vedení dolu a vše, co souviselo s těžbou, přešlo na Důl Staříč. Na Dole Paskov zůstala v provozu úpravna uhlí zpracovávající surové uhlí, které je přiváženo pouze železničními vagóny jak z Dolu Staříč, tak ze závodu Lazy Dolu Karviná (koksovatelné uhlí). Uhlí se klopí do hlubinných zásobníků a odtud je pásovými dopravníky dopraveno do zásobníků surového uhlí o celkové kapacitě 8400 t.

Technické parametry úpravny
Po mokrém roztřídění na zrnitostní třídy 0–15 mm a 15–180 mm je surové uhlí upravováno ve dvou samostatných linkách a ve třech systémech:
• zrnitostní třída 15–180 mm v těžkokapalinových kolesových rozdružovačích DRE-WBOY
• zrnitostní třída 0,5–15 mm je rozdružována ve dvou sazečkách OM 18 s účinnou plochou rozdružování 18 m²
• zrnitostní třída 0–0,5 mm je upravována flotací

Hrubá a střední třída je upravována vždy na tři produkty – prané uhlí, meziprodukt a hlušinu. Z fl otace jsou získávány produkty dva:
• flotační koncentrát, který je odvodňován ve třech hyperbarických filtrech a v jedné plnoplášťové odstředivce
• flotační hlušiny jsou po odvodnění na kalovém sítě přidávány k ostatním hlušinám úpravny nebo jsou expedovány samostatně k použití v cihelnách

Technické a technologické úpravy
Jak jsme již uvedli úpravna uhlí patřila na začátku 70 let k nejmodernějším a nejefektivnějším úpravnám ve střední Evropě. Přes moderní technologické vybavení nebylo možno usnout na vavřínech, bylo nutno provést řadu významných technických i technologických opatření ke zvýšení výnosů a snížení pracnosti:
• 1975 – rekonstrukce flotátorů Denver
• 1976 – instalace dvou diskových fi ltrů s prosávací plochou à 80 m²
• 1977 – instalace velkokapacitní odstředivky Siebtechnik HS6 1300
• 1978 – zavedení odděleného dávkování fl otačních činidel
• 1985 – montáž automatické vzorkovací stanice surového uhlí
• 1988 – řešení problémů s využitím odpadů (hlušin) – výroba fluidního paliva, výroba cihlářských prefabrikátů
• 1988 – instalace odstředivky HVO 1400
• 1994 – instalace tří hyperbarických filtrů pro odvodňování flotačního koncentrátu

Dostatek vstupní suroviny zajistí dokonalé využití instalovaného úpravárenského výkonu a spokojenost zákazníků jak s kvalitou, tak i s kvantitou expedovaného UVPK.

Zbyněk Szostek