Voda a auta pod ňu

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Zábava, Vydáno dne: 28. 05. 2010

Seděli zme v ponděli Na Upadnici, čučeli jak venku leje a přikladali do krba. „Už je to hodně davno, co zme museli v polovici května topiť. Včera Mařa přitapjala v celym bytě, bo venku byl taki vicher, až nam to rušalo ze zaclonami,“ pravil sem do ticha.

Jak to vidí stryk Lojzek



Pivar

„A čemu stě rači nězavřeli okna?“ ptal se ze smichem Antek. „Byly zavřene, gnype, enemže nam nětěsňa okna. Slibuju už rok, že to přidu spraviť a furt guvno,“ pravil sem nasraně. „Prdi na okna, voda je včil duležitějši! Co myslitě, skonči to takimi tragedijami tajak před třinastimi rokami?“ zeptal se Poldek. „Něstraš z Mikulašem v letě!“ křiknul Jiřik. „Jak něstraš?! Enem se spomeň, jak to vtedy začalo. Teš tak něvinně a potym z teho byla tisicileta voda. Ale dufejme, že včil už je to kapku inši, a že zme na povodně lepši připraveni,“ vyslovil sem naděju, „Enemže možeš byť připraveny jak chceš, a stajnako tě voda a aji oheň dycki překvapija. Dneska rano hlasili v radiu, že se v Třiňcu- Gutach utopila ženska. Našel ju synek, když se vracal z odpoledni. Doma všecko pozotvirane, na pecu se už připalovalo jidlo a mama nikdi. Tuš zavolal policajty a potym ju našli utopenu v potoku, co im těče přes zahradu...,“ hlasil prvni smutnu zpravu Jaryn. Aby nam naladu kapku zlepšil, obratil dišput inym směrem Břetik: „Jak to začalo v devadesatym sedmym se dobře spominam. To muj znamy z Ostravy jel do Prahy na jakesik jednani a bo byl liny jeť na nadraži do Svinova lokajku, vzal se auto. Zaparkoval ho před nadražim a vyjel do matičky Prahy. Po paru dňach, až drahy zprujezdnily železnični korydory, se vratil a zistil, že ma auto pul metra pod vodu! To se potym fackoval, že rači nějel tu lokajku!“ A chlopum se po te spomince zas vratil usměv na pyski. „Otazka ale je, kaj by ho měl měť, aby pod tu vodu stejnak něskoňčil. Bo muj, tež ostravski, znamy měl sice auto v garaži, enemže v Přivoze a tež u nadraži, kaj voda vyšplhala na dva a pul metra vysoko. Ni, že mu zalela auto, ale narušila statiku garaže, kere spadlo kus střechy a zrovna na to auto! A aby teho něbylo dosť tak mu přes tu střešni ďuru zloději ukradli všecko, co v garaži něbylo přibite, bo se k te zřicenině dostali na loďce...,“ pravil už do huronskeho řevu Jiřik. „Un vas tyn smich přejdě, esli co nejdřiv něpřestaně luchať a voda něopadně,“ varoval sem ich, ale Erďa svojim frkem znova moji slova zlehčil:

„To se v noci obudi robka, žduchne do teho svojiho a pravi: ‚Strašně bych se teď chtěla milovat!’ Chlop kukně na hodinky a nasraně pravi: ,A koho já ti teď ve dvě v noci seženu?’

Fajne, ni?!"                                                                           
Tuž Zdař buh, vaš Lojzek