Čerpání důlních vod na ložisku Zlaté Hory bylo zastaveno v roce
1998. Oblast mezi 6. a 3. patrem je zatopena. V úrovni 3. patra je vyražena
odvodňovací štola dlouhá 625 m. V délce 480 m od ústí byla
v rámci likvidačních prací upravena tak, že do ní bylo položeno PVC
potrubí DN 630 a zbytek profilu byl vyplněn betonovou směsí s cílem
zajistit dlouhodobou stabilitu štoly pro bezproblémový svod důlních
vod z celého revíru. Zbytek štoly o profilu 5,7 m2 je ponechán stejně
jako důlní díla v původním stavu. Systémem otvírkových, přípravných
důlních děl a vydobytých prostor je veškerá důlní voda sváděna
pouze gravitačně do odvodňovací štoly s tím, že na některých místech
byly zbudovány objekty k usměrnění požadovaného toku důlních vod.
Jedním z těchto objektů je i hráz na překopu 3202 ve staničení
10 m, která slouží pro úpravu směru toku podzemních vod z ložisek
Zlaté Hory – jih a Zlaté Hory – Hornické skály.
Po rekognoskaci stavu tohoto objektu v říjnu minulého roku bylo rozhodnuto provést zesílení hráze tak, aby byla snížena její propustnost a aby byl zajištěn průchod, který sloužil k nelegálnímu vstupu do podzemí přes známou propadlinu „Žebračka“.
Vzhledem k tomu, že přístupová cesta k místu stavby v celkové délce 800 m vedla místy chodbami, kudy protéká důlní voda, byla doprava nářadí a materiálu jednou z nejnáročnějších operací.
Úkolem pracovníků provozu RD Jeseník bylo zajistit potřebný materiál na opravu hráze a realizace jeho dopravy na místo stavby. V první etapě bylo nutné upravit povrch přístupových cest do sjízdného stavu pro dopravní mechanismy. Toto bylo zajištěno vysypáním problémových úseků hlušinou z odvalu Úvodní úpadnice. Samotná doprava materiálu a strojního zařízení byla rozčleněna na 3 úseky. V prvním úseku mezi ústím Úvodní úpadnice a překládací stanicí byl materiál dopravován na paletách. Na překládací stanici 3. patra byl materiál ručně po jednotlivých kusech přeložen do lžíce nakladače a po trase druhého úseku překopem č. 3207 dopraven k místu vykládky cca 50 m od místa stavby. Na zbývajícím třetím úseku byl materiál opět ručně po jednotlivých kusech přeložen na uzpůsobený důlní vůz a dopraven až na místo. Protože se místo stavby nacházelo v úseku, kde po počvě protékala voda do výše až 20 cm, bylo nutné zhotovit dřevěné pracovní povaly pro umístění nářadí a materiálu.
Vlastní práce provedli zkušení záchranáři ze ZBZS Dolní Rožínka ve dnech 18. 11. až 26. 11. 2009. Nejdříve bylo nutné oboustranně odvodnit pracovní prostor pomocí hrázek z pytlů naplněných pískem. Z tohoto prostoru byla voda cyklicky odčerpávána do zbudovaného dřevěného koryta uloženého na počvě chodby. Stávající hráz byla zpevněna přibetonováním 30 cm betonu a ztraceného bednění z betonových základových tvárnic v plném profilu chodby. Úsek s betonáží byl vyztužen pomocí ocelových kotev přesahující o 50 cm profil důlního díla. Do středu hráze bylo instalováno průchozí potrubí DN 250, které bylo ukončeno na vnitřní straně ochranou mřížkou proti vniknutí hrubých nečistot a na venkovní straně přírubou s kontrolním vypouštěcím ventilem. Vzhledem k podmínkám, při kterých bylo nutno popsanou činnost provést, zasluhuje výkon všech zúčastněných vysoké ocenění.
Na začátku roku 2010 byl ventil v hrázi uzavřen a prostor za hrází se nyní postupně zatápí. Tato etapa potrvá přibližně dva měsíce a poté začne důlní voda přepadat komínem na 5. patro a bude tak požadovaně usměrněna do odvodňovací štoly.
K Zlatohorskému rudnému revíru, jeho dávné historii i poslední těžbě, se chceme vrátit samostatným článkem.
Ing. Jan Kotris