Mileňcovi pro radosť?

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Zábava, Vydáno dne: 31. 01. 2010

Tyden se mi chlopi Na Upadnici řechtali kvuliva temu silvestrovskemu pobytu ve vytahu. A nědali by se pokoj, kdyby v muj prospěch nězasahnul Juzek: „Slibil si nam, že ešče povykladaš o Vanocach a darkach. Tuš dřistej!“ Tak sem začal: „To vitě, z darkami su dycki starosti. Člověk něvi, co ma kupiť a čim by zrobil tym svojim radosť. Dřive děcka napisaly Ježiškovi, my zme se to přečitali a bylo. Ale včil? Tydiň před Vanocami sme z Mařu seděli u vinka a ja se zeptal, co by jako od Ježiška chtěla. A ona že nic, že nic něpotřebuje, ale kdyby Ježišek ji chtěl přeci enem moci mermo cosik naložiť, tuš až se podiva do elektra na ruzne ty epilačni či depilačni strojky. Dopila vino a šla se myť. Ztuhnul sem, bo za mlada se nic něholila a na někere svoje chlupate partije byla dokoňca naležitě hrda. Tuš čemu se chce holiť včil?

Jak to vidí stryk Lojzek



PivarVrtalo mi to v lebeni, až sem se osmělil se ji zeptať. ,No viš, chodim včil furt po dochtorach a tak se vedle tych oholenych bab citim tajak bysem byla špinava. Pod pažu, na nohach...’ ,Enem, aby to byla pravda. Esli ty němaš mileňca a ja ti mam kupovať darek, aby si mu byla echt!’ Zasmjala se, řekla že sem hlupy a šla spať.“ Chlapi moji vypravjani patřičně komentovali, enem Jiřik se rypnul: „A diviš si ji? Mařa je gryfna robka. Nikdo by ji jeji roki něhadal. Štihlunka jak prutek, hubu bez vrasek jak po vyžehleňu a tych paru šedivych vlasuv ju robi spiše interesantni, niž staru. A ty, misto, aby ses ji věnoval, sediš tu Na Upadnici, slopeš tu zrzavu vodu a pivni mozol ti rostě rychlosťu japonskeho šinkasena!“ Byl sem sice potěšeny, jak ohodnotil moju choť, ale pivni tacek po nim stejnak vyletěl. „No, abysem to skoňčil: tyn epilator za osumnast stovek sem ji kupil a čekal pod stromkem ni enem radosť, ale aji vděčnosť s patřičnym fyzickim oceněnim. Co o to, radosť sice měla, ale v devět začala tradičně klimbať a potym zalezla do izby. A ja, až sem uklidil ty kuchařske potřeby, co mi Ježišek nadělil, šel zas spať nasrany a bez. Tuš tak to bylo s darkami u nas,“ zakoňčil sem, utřel pivni pěnu z pyska a tvařil se, že ten huronski smich kamošu něslyšim. Smjali by se mi možna ešče včil, kdyby něspustil Erďa:

„To se chlop v noci zbudi a jeho stara se ze spanku usmiva, kruti, vzdycha. Zbudi ju a ona mu vypyskuje, že se ji zdalo o vystavě penisuv. ,A ten můj tam byl?’ ,Jasně, uprostřed na vysokém podstavci se tam tyčil!’ Druhu noc se zbudi ta robka a včil tyn jeji pomlaskava, vzdycha, uculuje se. ,Co se ti děje?’ pta se ho. ,Ale, zdálo se mi, že jsem na výstavě pipin.’ A ta moje tam byla?’ ,V té se to konalo!’

Fajne, ni?!"                                                                           
Tuž Zdař buh, vaš Lojzek