Metan pod Ostravou byl nebezpečný i v minulosti.
Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Historie, Vydáno dne: 21. 01. 2010
Na květnové klubové besedě v roce 2000 nás seznámil ing. Miroslav Šimek se současnou problematikou výstupu metanu z důlních prostor v ostravské dílčí pánvi na povrch. Zejména pak osvětlil okolnosti výstupu metanu a tragického výbuchu nahromaděné metanovzdušné směsi v kuchyni finského domku v oblasti na Liščině v ulici Na vrchu č. 3 v Ostravě - Hrušově, který měl 20. května 1999 v 19,30 hod. za následek těžké popáleniny majitelky domku. Je tragédií další, že byrokratičtí úředníci ministerstva životního prostředí, které nese podle zákona přímou odpovědnost za stará důlní díla, jejichž provoz byl ukončen v dávné minulosti, se snaží z této odpovědnosti vykroutit s poukazem na podklady, které jim byly předány s tím, že kutací šachtice č. 9 nebyla vedena jako důlní dílo z něhož by vystupoval metan. V představách byrokratických úředníků asi je, že tam ten metan nanosili havíři v pytlích a vytvořili tak nebezpečnou situaci, aby oni úředníci měli co řešit.
Jenže metan vytvářel nebezpečné situace v některých oblastech Ostravy už v minulém století, když se těžba uhlí pod Ostravou v hloubce několik desítek metrů počala rozvíjet. Jeden takový dokument popisuje ve své knize Alois Červenka: Za černým kamenem.
Země se brání
Kolem roku 1860 bylo 30. výročí založení železáren v roce 1830 a 20. výročí založení první uhelné šachty na zemi moravskoostravské v roce 1840. Jezdila již Severní dráha. Započalo se kopat uhlí pod samým městem proti odporu měšťanů. Před několika lety se začaly objevovat v Moravské Ostravě uhelné plyny. Nikdo nevěděl jak dlouho vyvěraly než lidé na to přišli. Nejdříve se zpozorovaly v domku u vdovy Nepomuceny Prunerové. Vdova si zařídila ve světnici kamna na uhlí a uhlí uskladňovala s dřevem ve sklepě. Jednou její dcerka šla do sklepa se zapálenou svíčkou pro kousky dřeva k založení ohně v kamnech. Při vstupu do sklepa zapálila svíčkou místně unikající metan, který pokládala za "ohnivého muže", který ji ve sklepě strašil. Jak potvrzovali sousedé, tak se tito ohniví mužové objevovali v okolí Ostravy na jaře a na podzim. Unikající plyn byl zjištěn také ve chlévě, ze studny a také na dvoře. Všude bylo možno svíčkou zapálit modré plamínky. Jediným opatřením mohlo být řádné provětrání sklepa, a proto musela ponechávat otevřené okno do sklepa a občas otevírat dveře do sklepa.
Mnohdy se u jiných občanů objevoval plyn ve světnicích a když se štěrbiny utěsnily tak sice na jednom místě plyn zmizel ale na druhém se objevil. Už 21. října 1858 upozornil okresní úřad pana starostu Ostravy (číslo spisu 5430), aby byla provedena přísná revize domů a míst, kde ze země uchází důlní plyn. Jenže lidé to zatajovali a jen 20 měšťanů se přihlásilo, i když si před tím lidé na radnici stěžovali.
Výbuch metanu 27. prosince 1857 v knihařské dílněKnihař Závadský si pronajal od Františka Kuči v přízemí domu č. 40 byt. Vpředu měl knihařskou dílnu a v zadní světnici s okny do dvora bydlel. Závadský byl chytrý člověk a z hlavně staré pušky si zhotovil vývod na důlní plyn, který mu vyvěral z podlahy v dílně v rohu. Předtím již ucpal všechny škvíry, kterými plyn pronikal do bytu. V hlavni pušky zapálil unikající plyn a na něm jako na kamínkách stále ohříval klih. Celý den plamen hořel a ohříval i místnost. Na večer pak mistr svůj vynález - kamínka zacpával zvláštní zátkou a nechal pootevřené zamřížované okno, aby se místnost větrala. V ten kritický den ráno, ještě za tmy, vešel s rozsvícenou svíčkou s učedníkem do světnice dílny. Přitom po otevření dveří došlo k výbuchu, étery" srazil mistra Závadského i jeho učně k zemi. Celé vybaveni dílny s knihami, bylo rozmetáno, vyražené byly skleněná okna a vyraženy veřeje dveří. Papír na zemi a rozházené knihy, které měly být svázány začaly hořet. Z kovové roury v rohu dílny šlehal do výše plamen hořícího plynu. Mistr s učněm byli v hlubokém bezvědomí a zachránili je sousedé. Mistr se zachránil, ale učeň v nemocnici popáleninám podlehl. Mistr totiž na Štědrý den, kdy pracovali jen do tří hodin odpoledne zapomněl na noc otevřít okno. Uhasil sice plamen svých "patentních kamen", ale zapoměl na větrání. Množství plynu nahromaděného za dva a půl dne bylo příliš velké a neštěstí bylo hotovo. Po neštěstí musel být dům úředně vyklizen a další bydlení bylo povoleno, až vyvěrání důlního plynu úplně zmizí. Přístup s otevřeným světlem byl do domu č. 40 zakázán.
Po této tragické události nařídil magistrát v domech, kde bylo zjištěno vyvěrání plynu otevírat okna před každým rozžehnutím svíčky nebo lampy a větrat. Bylo zakázáno zapalovat unikající plyn zápalkami, aby vyhořel. Komise vyšetřovala úniky plynů i v sousedních domech. Byl zjištěn výstup v domech č. 45 u Vincence Urbančíka-ve sklepě, v č. 44 u Tomáše Horáka, v domě č. 43 u Jana Neussera, v č. 42 u Antonína Drtiny - ve sklepní studni, v č. 165 unikal plyn ve střední světnici, č. 163 U Ludvíka Janáčka-výstup přestal po utěsnění, č. 131 u Františka Konečného, č.128 U Antonína Bystroně a č. 39 u vdovy Nepomuceny Prunerové. Už tehdy se navrhovalo opatření pod podlahami stavení, kde vyvěral plyn zřídit soustavu kanálů, z nichž vedla roura svisle do výše střechy. Toto opatření pak bylo nařízeno místodržitelstvím prostřednictvím krajského hejtmana dne 8. května 1860. Průměr kanálů měl mít alespoň 6 palců. Za plochu pod domem bylo nutné zaplatit až 800 zlatých. Majitelé měli požádat důlní podniky o příspěvek.
Dalším opatřením, a to nejlevnějším, měly být vrty navrtané podél míst, kde vyvěral metan nebo vykopány šachtice a příkopy. Také na Dlouhé ulici v domě Ludvíka Aufrichtra č. 44 došlo k výbuchu, který rozmetal světnici a vznikl požár. Zahynul přitom zedník a služebná. Dne 5. června 1853 v 6 hodin ráno došlo na dole č.12 na Svinském trhu k výbuchu, při němž zahynulo mnoho horníků.
Ing. Lubomír HájekPozn.: Zkráceně z knihy:
A. Červenka, "Za černým kamenem" - Státní vědecká knihovna Ostrava - D12138 - s. 337 - 365