Hornické kolonie Karvinského okresu II. díl.
Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Edice KPHM, Vydáno dne: 29. 10. 2009Nová publikace Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě.
EDICE - HORNICTVÍ VČERA, DNES A ZÍTRA (8)
Kolektiv autorů: Ing. Zdeněk Dombrovský,CSc.. Karel Budín, Dr. Ing. Milan Bystroň, Stanislav Durčák, Ing. Stanislav Kuba
NOVÉ KNIHY
Vydavatelství: KPHMO161 stran, vydání první.
Úvodní slovo: Žodyn synek z kolonie
t'ynško robit' něbydě.
Sědi a zgaňo, co kaj do žraňo,
za švarnymi děvuchami
ve dne v noci obgaňo.
Vážení kolegové a kolegyně, milí čtenáři,
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) touto publikací pokračuje s hornickými koloniemi karvinského okresu ležícími na teritoriích obcí a měst Albrechtice, Karviná, Rychvald a Stonava, čímž jsou pokryta všechna místa okresu Karviná (v návaznosti na I. díl Hornické kolonie karvinského okresu). Vzhledem k tomu, že z hlediska architektury byly stavby domů tvořících kolonie i jejich situování velmi podobné a jsou podrobně popsány v I. díle, odkazujeme tímto na tento díl. Tím uzavíráme vše, co se autorům podařilo shromáždit o hornických koloniích karvinského okresu. V dnešní době likvidace dolů si mnohdy jen matně vzpomínáme na hornické kolonie, které byly součástí ostravsko-karvinské aglomerace. Hornickou činností velmi silně byly zasaženy. zejména kolonie v Orlové a Karviné. Mnohé z nich byly v důsledku důlních vlivů zbourány. Tyto kolonie měly však neopakovatelnou atmosféru. Podrobněji se o tom zmiňujeme v I. díle citované publikace. Jejich obyvatelstvo neoplývalo penězi, většina z nich měla doma ještě malé hospodářství.
Z těchto skromných poměrů vyrostli vědci, vysokoškolští profesoři, lékaři, inženýři a technici, učitelé, umělci, spisovatelé, sportovci i vynikající zástupci dalších profesí, kteří ovlivňovali život v širokém okolí i ve světě.
V průběhu staletí její obyvatelé prožívali ve složitých podmínkách mnohonárodnostního Slezska úděl nevolníků, hrůzy válek, kdy bez vlastního přičinění či přestěhování se stávali v krátkém časovém sledu příslušníky různých států. To vše je naštěstí za námi. Stále však zde žijí vedle sebe občané různých národností, vyznávají různá náboženství a mají různá politická přesvědčení. Navzájem se však všichni respektují.
V této hektické době vás chceme i touto publikací vybídnout k malému zastavení a návratu na několik okamžiků zpět, do zaniklých míst a časů našich předků. Tento návrat nám umožní staré pohlednice a dobové fotografie (mnohdy dosud nepublikované), jež jsou často jediným svědectvím minulých dob.
Právě fotografie (i současného stavu) a pohlednice tvoří základ této publikace a se stručným komentářem ( i bez něho) představují pomyslnou procházku místy, kde kolonie stály případně ještě stojí.
I když převážná část publikace je věnována původním hornickým, koloniím autoři jsou toho názoru, že pohled na bydlení a život v našem regionu nemůže být pouze pohledem zpět, a proto se zmiňujeme i o „novodobých koloniích" a sídlištích, které začaly vznikat po roce 1948 a po výstavbě nových dolů v 60. letech minulého století.
Přejeme pěkný čtenářský zážitek.Zdař Bůh
Zdeněk Dombrovský
Ukázka:
RYCHVALD
Stará osada - Stará kolonie
V této osadě - kolonii bylo v roce 1900 -1901 postaveno 19 dělnických domů se 4 byty. Domům byla přidělena čísla popisná 41.5 -433. U každého domku byla malá zahrádka a kůlna, kde bylo možno uložit uhlí, dřevo a také si zde nájemníci zhotovili prostory pro chov domácích zvířat. Součástí byly suché WC.
 |
 |
| Snímek domů pro 4 rodiny ve staré kolonii 1929 | Pohled na starou kolonii v roce 2007 |
Nová osada - Červená kolonie
Tato byla postavena v roce 1907 -1908, kde bylo postaveno 9 domů, 8 z nich bylo dělnických, l úřednický. Jejich stavební profil byl skoro totožný s domy, které byly postaveny ve Staré osadě. Dostaly č.p. 548 - 555 a 560. Dnes kdy si domy kupují do soukromého vlastnictví občané a přestavují je dle svých představ, mají již jiná čísla popisná.
 |
 |
| Celkový pohled v roce 2007 | Domek, který má původní podobu s malými úpravami. |
