Zásobník plynu Rožná
Autor: Otto Hejnic DIAMO <hejnic(at)diamo.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 04. 11. 2009
Máme ještě v paměti lednové zastavení dodávek zemního plynu z Východu vlivem sporu Ruska a Ukrajiny o platbě za dodávky zemního plynu. Země EU stejně jako Česká republika pochopily, jak moc jsou na ruských a ukrajinských monopolech závislé. Tato situace oživila politickou i odbornou diskusi o vybudování dalších plynových zásobníků na území České republiky.
Česká republika momentálně provozuje sedm podzemních zásobníků plynu o celkové kapacitě 2000 mil. m3 zemního plynu. Jedna z možností rozšíření kapacity stávajících zásobníků plynu je i stavba podzemního kavernového zásobníku zemního plynu Rožná – Rodkov.
Celá zájmová oblast pro vybudování uvažované podzemní stavby se nachází v podložních horninách ložiska uranu Rožná, v horninách tzv. monotonní skupiny strážeckého moldanubika. Mocnost využitelného souvrství hornin pro stavbu je maximálně 1000 m, využitelná délka masivu je cca 2000 m. Fyzikální mechanické vlastnosti hornin zaručují v hloubkách pod 800 až 1000 m ražbu chodeb a překopů do efektivní plochy 14 m2 bez výztuže. Místa, kde budou vyvinuty případné tektonické poruchy by musela být provedena injektáž či kombinovaná výztuž ocel – beton. V hloubkách pod 800 m od povrchu je indikován už hluboký oběh podzemních vod, rovněž propustnost hornin je zanedbatelná, horniny se jeví prakticky jako nepropustné. Přítoky podzemních vod se v těchto hloubkách pohybují maximálně do 0,1 l/s na 1 km důlní stavby.
Zatím známé fyzikálně mechanické vlastnosti hornin vypovídají o vhodnosti umístění uvažované stavby. Pro realizaci uvažované podzemní stavby hovoří nejen vhodná geologická stavba, ale i přítomnost úvodních důlních děl vybudovaných v minulosti v souvislosti s těžbou uranu, dostatečná technická úroveň těžebních kapacit a v neposlední řadě i potenciál pracovníků technických a dělnických profesí.
Pro podzemní stavbu zásobníku zemního plynu Rožná – Rodkov se navrhuje jako úvodní dílo využít jámu R3 Jasan a jedno z pater v hloubkovém intervalu 13. až 20. patro. Za optimální z hlediska hydrostatického tlaku lze považovat 20. patro, které má hloubku 1000 m pod povrchem. Na uvažovaném patře lze vyrazit cca 60 až 70 km chodeb a překopů o využitelném profilu 12 – 14 m2. Kapacita zásobníku by tak byla dána vylomeným objemem do 1 mil. m3 na jednom patře. Tím by byla dána celková kapacita zásobníku při tlaku 13 MPa do cca 100 mil. m3 zemního plynu. Kapacitu zásobníku by bylo možno zvětšit současnou ražbou na dvou patrech s tím, že by byla patra vzájemně vertikálně propojena.
Výstavba takovéto podzemní stavby by přinesla nové pracovní příležitosti a zároveň využití odbornosti stávajících technických i dělnických profesí.
Na stavbě tohoto rozsahu by pracovalo v období pěti až sedmi let minimálně 500 pracovníků. Současně by realizace takovéto stavby přinesla nejen zvýšení energetické bezpečnosti České republiky, ale byla by dána i možnost efektivního dotěžení zbytkových zásob uranu na ložisku Rožná.
Uvažovaná stavba by svým umístěním ve velké hloubce neznamenala žádné ohrožení bezpečnosti obyvatel žijících v této lokalitě.
V současné době probíhají jednání ve věci stanovení průzkumného území pro zjišťování a ověřování geologických podmínek pro uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorách.
Ing. Břetislav Sedláček
pověřený řízením o. z. GEAM