Jak jsme my havíři slavívali

Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Historie, Vydáno dne: 11. 09. 2009

Malá exkurze do dávné i nedávné minulosti hornických oslav.

Od nepaměti se několikrát do roka scházeli horníci na svých slavnostech. Nejrozsáhlejší byly ty, co se pojily se svátky patronů z řad svatých mučedníků, kteří je měli chránit při namáhavé a nebezpečné práci v podzemí.

V českých dolech byl nejuznávanějším patronem svatý Prokop (4. července). Na Hlučínsku a na Karvinsku byla havíři uctívána zejména svatá Barbora (4. prosince). Ostravští havíři do roku 1847 konali své oslavy 28. října, tedy v den, kdy se zde v roce 1776 našlo první uhlí. Následně došel u ostravských havířů úcty svatý Prokop a na Ostravsku se konaly hornické slavnosti na jeho počest.

      V období I. světové války a za první republiky pozbývaly hornické slavnosti lesku. Po znárodnění dolů po druhé světové válce, v souladu s tehdejšími ekonomickými záměry, byl vytvořen kult práce horníka jako předního budovatele socialismu. V září 1949 se pak naskytlo vhodné výročí pro sjednocení oslav, již bez svatých patronů. Uplynulo totiž 700 let od vzniku nejstaršího hornického práva na světě. V roce 1249 využili totiž měšťané Horního města Jihlavy slibu Václava I. a za válečnou výpomoc v boji proti Turkům si nechali v den 9. září potvrdit „Listinu svobod a práv“. Její podstatou je šestnáct článků upravujících dolování stříbrných rud. Tato listina začala být později nazývána jako „Jihlavský horní řád“. A tak toto pro hornictví významné výročí se stalo nakonec v roce 1949 sjednocujícím prvkem pro vyhlášení 9. září Dnem horníků v celém tehdejším Československu.

Oslavy Dne horníků se každoročně až do roku 1990 konaly na celostátní úrovni, v krajském měřítku a samozřejmě na každé šachtě. U šachet byly sledovány výsledky nejen za kalendářní rok, ale hodnoceny byly rovněž výsledky za tzv. „Hornický rok“, který začínal 1. července a končil 30. června následujícího roku. Nejlepší doly, kolektivy i jednotlivci obdrželi na těchto slavnostech putovní standarty, hornická vyznamenání a řády. Den horníků byl vždy spojen s bohatým kulturním programem, na který měli zaměstnanci volný vstup a k tomu obdrželi ještě poukázku na pivo a párek. Zákonem vláda odsouhlasila věrnostní přídavek horníků, vyplácený podle odpracovaných let právě u příležitosti těchto oslav. Za ty peníze se dalo v tento den koupit na podnikových oslavách jinak nedostatkové zboží jak průmyslové, tak i ostatní. Hornické oslavy byly pořádány většinou ve velkých amfiteátrech a zúčastňovala se jich široká veřejnost.

Jan Kurial