Vzpomínky při výstavbě dolu Frenštát I část

Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Historie, Vydáno dne: 05. 09. 2009

VZPOMÍNKY NA PRÁCI PŘI VÝSTAVBĚ DOLU FRENŠTÁT

Frenštát a) Úvodem trochu historie

Vrtné práce v jižní části OKR byly zahájeny v roce 1958 v rámci vyhledávací etapy průzkumu, při níž byl objeven perspektivní denuelační reliéf karvinského souvrství S mocnými uhelnými slojemi.

Druhý generel OKR byl zpracováván od r. 1978. Základní myšlenkou byla koncentrace důlních podniků ve větší technicky a ekonomicky prosperující celky. Do řešení byla pojata i průzkumná pole, aby bylo dosaženo co nejvyšší celkové těžby. V jižní oblasti OKR to byly již činné doly Staříč a Paskov se svými průzkumnými poli a podle možností i doly Frenštát a Příbor.

Prvním řídicím aktem pro realizaci byla Směrnice č. 9/79 FMPE, která stanovila způsob geologicko-průzkumných prací prováděných definitivními důlními díly. Následovalo rozhodnutí ministra č. 9/1980 o zřízení k. U. o. Výstavba Dolu Frenštát (VDF) s úkolem zabezpečovat výstavbu nových dolů v jižní podbeskydské části revíru.

Organizace vznikla k 1.1. 1981 bez předchozí personální přípravy. K tomuto dni byli jmenováni první dva THP ředitel Ing. Vladimír Tofel a náměstek pro investice a techniku Ing. Miloslav Šebesta.

Jako partneři výstavby byli určeni: generální projektant pro GPP i následnou investiční výstavbu k. U. o. Báňské projekty Ostrava (BPO) a generální dodavatel stavebních prací k. p. Výstavba OKD (VOKD).

b) Vzpomínky na tvorbu investorské organizace

      K témuž dni, tj. 1. 1. 1981 jsem po více než třicetileté práci v důlním provozu byl pro ohrožení chorobou z povolání přemístěn na GŘ OKD odbor báňské inspekce jako inspektor pro nedůlní organizace.

Tím jsem byl prakticky od prvního dne vzniku VDF, k. ú. o. u toho, což vyústilo v to, že mne od 1. 7. 1981 ředil ing. Tofel jmenoval svým náměstkem. Nemohu proto mlčet k tomu, čeho jsme svědky v posledních letech. Jen pro úplnost chci konstatovat, že celá řada prvních účastníků včetně mne v druhé polovině osmdesátých let odešla do důchodu, a tím přímých pamětníků ubývá.

První vzpomínku budu věnovat rozvinutím věty, k. U. o. vznikla bez jakékoliv kádrové přípravy. Investorská organizace se sídlem ve Frenštátě p. R. měla jmenováno vedení (2 THP) a první kanceláře po vzniku získala v areálu Dolu Jindřich po OKD-doprava. Získala střechu nad hlavou a byl stanoven předmět činnosti:
- řízení investiční výstavby dolů v oblasti Frenštát Příbor
- měřicko-geologické a průzkumné práce
-investiční výstavba ve vlastní režii
- těžba a odbyt karbonského plynu
-doprava a odbyt uhlí získaného v průběhu výstavby
- provoz haldového hospodářství
- podniková výstavba bytů pro vlastní pracovníky
-provoz zařízení pro ubytování a stravování včetně provozu kantýn

Revír již v předstihu řešil ve Frenštátě bytovou výstavbu pro doly, která byla v roce 1981 částečně dokončena. To nám umožnilo jednak získaným pracovníkům ihned po nástupu přidělit byt 1. kategorie ve Frenštátě p. R. a dále i vcelku velkoryse řešit okamžité náhrady pro rodiny, kterým jsme museli vykoupit jejich rodinné domky v místě stavby. Zároveň nám to umožnilo dočasným vynětím několika místností z bytového fondu řešit kanceláře přímo ve Frenštátě p. R. Další prostory jsme získali v likvidovaných ubytovnách za radnicí určených k demolicím a pro stavební dozor na stavbě ve vykoupeném a uvolněném domku. Tím byly vytvořeny podmínky pro práci našich zaměstnanců, kterých jsme v průměrném stavu v roce 1981 měli dvacet devět.

Díky perfektní práci projektantů BSO a výborných kolektivů VOKD jsme plán čerpání nákladů z fondu GPP ve výši 15 mil. Kčs překročili na 18,673 mil. Kčs.

Zároveň bylo připravováno definitivní sídlo k. ú. o. na místě bývalé ubytovny vedle čistírny a bazénu s termínem dokončení 31.12.1983.

Rozhodujícím dokumentem přijatým v roce 1982 bylo usnesení předsednictva vlády ČSSR k výstavbě Dolu Frenštát č. 116 ze dne 24. 6. 1982, kterým bylo rozhodnuto o dalším postupu zajištění výstavby. Tentýž den je historický rovněž tím, že bylo oficiálně zahájeno zahlubování 1. jámy to je jámy č. 4 závodu Frenštát západ. Do konce roku bylo vyhloubeno 31 bm jámy a celkem v rámci 1. fáze GPP realizováno prací za 58,6 mil. Kč. Stav pracovníků VDF, k. ú. překročil 200 (z toho asi 80 % občanů Frenštátska) a celkově bylo prostavěno 1,278 miliardy Kčs (v cenách do r.1990).

c) Další vzpomínky na realizaci GPP

Ne vše šlo jednoduše. Nelze v poměrně krátké vzpomínce uvést vše, co mi prochází hlavou. Boj s přírodou není jednoduchý a má i řadu rizik. Mnohdy je potřeba hornické štěstí, havířská zkušenost a dodržování všech zásad bezpečnosti práce. I s tím jsme se při hloubení jámy 4 setkali, což stojí za bližší popis.

V průběhu hloubení ve slezském příkrovu, který zasahuje do hloubky 628 m od povrchu, nebyly zaznamenány žádné mimořádné události. Jáma je hloubena ve světlém průměru 8,5 m a vyztužována litým betonem B 250 o tloušťce zdiva 60 cm. Jedině na horizontu 493 m byla zjištěna báze kolektoru s přítokem vody cca 301/min. Voda byla zachycena žlábky do sběrné nádrže a čerpána na povrch. Při dalším hloubení nebyly zjištěny další zvodnělé horizonty. V úseku 698,5 m až 745,6 m však docházelo již ke zvýšeným výlomům ještě před zhotovením definitivní výztuže. Dále docházelo v tomto úseku ke vzniku prasklin ve zdivu bezprostředně po uvolnění bednění. Poškozené zabírky byly následně opraveny. Jako opatření bylo použito zkrácení zabírky ze 3 m na 2 m, aplikace svorníků a pletiva a provázání jednotlivých zabírek ocelovými háky.

V úseku 745,5 m až 775 m, který tvoří nesourodé horniny (jílovce, pískovcové lavice, valouny), se začaly projevovat dosud neobvyklé tlakové jevy, doprovázené silným popraskáním a následným vysunutím zdiva do profilu jámy. K těmto projevům docházelo nikoli po odbednění, ale s časovým odstupem 6 až 40 dnů. Počátek uvedených projevů se datuje ke dni 30.10.1985.

Dne 12. 11. 1985 dosáhlo popraskání zdiva takového rozsahu, že bylo rozhodnuto o zasypání zmíněného úseku štěrkem v zájmu zamezení dalších destrukci. Dne 15. 11. bylo zasypáno cca 9 m jámy. Téhož dne v 11.45 hod. došlo při jízdě okovu k nenadálému zborcení a vyjetí jámového zdiva ještě 80 m nad sledovaným úsekem. Současně došlo k výronu CH4 s max. naměřenou koncentrací metanu na ohlubni ve výši 12 %.

Následným průzkumem pracovníky HBZS Radvanice bylo zjištěno, že spodní část jámového komínu je zavalena až po kótu cca 665 metrů. Při této události nebyl nikdo zraněn.

Tato mimořádná událost s dobrým koncem samozřejmě měla za následek mnoho opatření a změn, zejména ve vyztužování jam a tím i nákladech. Na jámě č. 4 proběhl detailní průzkum a měření. Týmy nejlepších odborníků z OKR, VVUÚ, Hú0, ČSAV a VŠB s přizváním odborníků z PLR pracovalo na stanovení dalšího postupu jak na havarované jámě, tak i na jámě č. 5, která je vzdálena od jámy č. 4 šedesát metrů.

Výsledkem bylo stanovení výztuže pro dobré poměry železobeton tř. IV o tloušťce zdiva 80 cm, pro obtížnější poměry dvouplášťová výztuž z ihned únosných blok panelů a zdiva železobeton if. IV. Pro nejobtížnější úseky a průchod havarovanou částí jámy č. 4 byly použity ocelolitinové tybinky polské výroby.

Tak bylo celkem na obou jamách vyraženo 1990 m, což jsou projektované hloubky. Nejen svou hloubkou, ale i výztuží a průměrem jde v uhelném hornictví o díla na světové úrovni.

d) Řešení hlavních úkolů

Vedle již popsaných řešení technických problémů byl od vzniku investorské organizace průběžně řešen problém výstavby Dolu Frenštát v rekreačně hodnotném krajinném prostředí Frenštátska a CHKO. Hlavním úkolem od prvních koncepčních prací byla minimalizace negativních vlivů výstavby a provozu na jednotlivé složky životního prostředí.

Havíři, kteří celý život bojují s přírodou a třetinu svého života pracují bez slunce, si přírody váží a nešetří prostředky na její údržbu a zvelebování. Rekultivační práce na Ostravsku a Karvinsku, kde se tomuto problému věnují OKD Rekultivace více než padesát let, jsou toho příkladem. V této oblasti máme zkušenosti a mnoho odborníků i v řadách projektantů. Přesto jsme jako investoři k posouzení jednotlivých problémů přizývali odborníky z ČSAV, ochranáře přírody, pracovníky CHKO Beskydy, památkáře a další.

Velkou pozornost jsme věnovali i seznamování občanů s naší prací a také jejich připomínkám. Pamětníci mohou potvrdit, že v období osmdesátých let neproběhla ve Frenštátě p. R. a okolí ani jedna veřejná schůze občanů, u které bychom nebyli. Je to již více než dvacet let. Někteří to již asi zapomněli. OKR postavilo ve Frenštátě p. R. řadu bytů 1. kategorie, podílelo se na rekonstrukci zdravotnických zařízení a pod. Dělalo se vše pro to, abychom nenarušili život města a jeho občanů. Ubytovny pro pracovníky generálního dodavatele byly postaveny v areálu závodu, celý prostor byl ohraničen hygienickým pásmem osázeným dřevinami, které dnes již Noří slušný les a pěknou kulisu. Naše potřeby vody a elektrické energie jsme nechtěli řešit na úkor města. Tak vznikla přehrada na pitnou vodu, vodojem s úpravnou a vlastním rozvodem. Přitom jsme museli nejen docílit zrušení a přemístění hospodářství sovětské armády v bývalém muničním skladu pod Pindulou, ale zejména její náhradu a obtížnou rekultivaci celého území atd.

Nejvíce si osobně cením, jak bylo vyřešeno umístění materiálu z hloubení v Píšově dolině, což znamenalo, že haldové hospodářství s nutnou dopravou vůbec nezatěžovalo město. Nevím, kolik občanů by dokázalo odpovědět na otázku, kde je halda, která byla vždy dominantou každé šachty.

Při naší spolupráci mimo podnik jsem přednášel počátkem osmdesátých let na semináři předních českých ekologických aktivistů a ČSAV v Krkonoších, který řídil již v té době přední ekolog dnešní profesor B. Moldán, senátor, bývalý a nyní stínový ministr životního prostředí. Vedle použití hlušiny jako krajinofirorného materiálu bylo s velkým uznáním přijato i to, že se na Dole Frenštát nepočítá s úpravnou uhlí. Surová těžba má být po železnici dopravována do moderní úpravny v Paskově.

To jsou jen perličky vybrané z období do konce osmdesátých let, kdy jsem odešel do důchodu. Pochopitelně, že do Beskyd, které mám rád, jezdím dále, a tak mohu sledovat další postup až do těchto dnů.

Pokračování příště