Co se dělo v petřvaldské dílčí pánvi.
| - |
prakticky každá šachta od svého založení měla svou hornickou kapelu a horníci hrající v těchto kapelách měli i určité úlevy v práci nebo dostávali práci pouze v ranních směnách, popř, měli jeden den v týdnu kratší směnu, šachta jim koupila hudební nástroje apoll. Hornické kapely hrály na hornických slavnostech, o narozeninách císaře, o církevních slavnostech, ale i na pohřbech. První hornická kapela hrála asi od roku 1 840 při uvedení Martinské dědičné štoly do provozu. Na dole Deym kapela hrála asi o d roku 1845. Na dole Evžen byla závodní hudba asi od roku 1863. Na dole Albrecht byla hudba od roku 1875. V období let 20. - 21. století byly v Petřvaldě tyto hornické kapely: |
|
- |
v létech 1900 -1914 to byly: |
|
| - | na Albrechtu pod kapelníkem Koziorkem hrálo asi 8 hudebníků | |
| - | v obci hrála kapela kapelníka Bartečka (později přešla na důl Pokrok) | |
| - | na Evžence hrála kapela pod vedením P. Holaně | |
| - | na dole Deym hrála kapela kapelníka Knýbla | |
|
- |
v roce 1918 na Albrechtu převzal kapelu kapelník a známý hudební skladatel Antonín Štefaník |
|
|
- |
v roce 1919 převzal kapelu František Ševčík a střídavěji vedl s A. Štefaníkem |
|
|
- |
v roce 1924 se funkce kapelníka vzdal kapelník Barteček a kapelu převzal Josef Rusek, který kapelu vedl až do roku 1980, kdy kapelu rozpustil (stál v čele plných 56 let). |
|
|
- |
po roce 1945 v Petřvaldě hrály dechovky z Pokroku kapelníka Josefa Ruska, z Hedviky kapela kapelníků Štefánika, Bartečka, Gleitze, Pavelka, Kožušníka, Kubečky, dechovka z Evženky (Čs. pionýr) kapelníků Ludvíka Ruska, Bartečka, Bracháčka, Vrátného. Analogicky své kapely měly i doly Václav a Žofie. |
|
|
- |
národní umělec, akademický malíř Vilém Wünsche v létech 1916 1922 pracoval na dole Ludvík, kde se vyučil zámečníkem |
|
|
- |
po roce 1945 se začaly na všech závodech zřizovat závodní kluby, které začaly rozvíjet svou kulturní činnost v hospodách, později ve svých kulturních domech |
|
|
- |
až do ledna 1946 horníci povinně pracovali i v neděli. Následně byly vyhlášeny dobrovolné pracovní neděle |
|
|
- |
od roku 1946 pracovali na šachtách příslušníci československé armády, kteří si vytvářeli vlastní i smíšené úderky. Po roce 1949 na dolech pracovali tzv. PTP (pracovní technické prapory). Pro petřvaldské šachty byli ubytováni hlavně na Kamčatce a na Březinách. Poslední vojáci odešli v roce 1956. |
|
|
- |
v roce 1957 byla na dole Ludvík, jako první v OKR, nasazena pluhová souprava |
|
|
- |
v roce 1960 na dole Evžen byl kolektivem Valdemara Mazurka vytvořen světový rekord v těžbě vytěžením 36 613t/31 dní |
|
|
- |
v roce 1961 zavedl ředitel Miska na Dole Fučík o výplatách a zálohách prodej nedostatkového zboží, což se později rozšířilo do celého revíru |
|
|
- |
v roce 1964 bylo na 2.p. dolu Václav započato s pěstováním žampiónů |
|
|
- |
v roce 1970 byl poprvé v OKR nasazen na závodech Pokrok a Hedvika přibírkový stroj Salzgitter |
|
|
- |
v roce 1979 bylo započato s bezplatným vydáváním svačinek pro důlní pracovníky |
|
|
- |
v roce 1985 byla otevřena expozice hornických tradic a tím byl dán základ k založení muzea. Bohužel začátkem 90. let došlo prakticky k likvidaci a ztrátě převážné většiny exponátů |
|
|
- |
v roce 1986 záchranáři na Žofince vyplavili od zahájení více než 100 000t popílku - v roce 1989 se uskutečnil poslední 31. petřvaldský divadelní podzim a 14. turistický pochod „Fučíkovská třicítka" |
|