PRVNÍ TĚŽBA UHLÍ Z DOLU FRENŠTÁT

Autor: Ing. Jaroslav Klát <(at)>, Téma: Historie, Vydáno dne: 24. 01. 2009

Frenštát Důl Frenštát je nejmladším dolem v OKR. Uhlí bylo slavnostně vyvezeno na povrch 12. dubna 1988 z jámy č. 5 z hloubky 885 m, ve které byla otevřena první uhelná sloj č. 36 Karvinského souvrství o celkové mocnosti 3,10 m (obr. 1). Událost byla tehdy za široké pozornosti médií považována za historický mezník v rozvoji jak města Frenštátu, tak i celého valašského kraje pod Beskydami. Této nevídané historické události a slavnostní příležitosti se za zvuků hornické hymny „Hornický stav budiž velebený", hornických pochodu a valašských odzemků účastnili čelní představitelé nejen důlního koncernu OKD, v čele s generálním ředitelem, ale i další významní hosté, jako byli předseda Českého báňského úřadu Praha, rektor Vysoké školy báňské Ostrava a oficiality politických a správních orgánu tehdejšího Severomoravského kraje a okresu Nový Jičín a Frýdek-Místek, na jejichž území se dobývací prostor rozkládal. Pozvání uvítal se zvláštním potěšením a účastnil se také předseda bývalého národního výboru města Frenštátu p. R.

     V této souvislosti si můžeme připomenout, že výstavba Dolu Frenštát, který měl představovat tzv. skupinový dúl, byla zahájena ve Frenštátské kotlině v r. 1981. Dul měl mít pět závodu, a to: Západ (FZ), Sever (FS), Východ (FV), Trojanovice (FT) a Kunčice (FK). První otvírka byla zahájena na závodě Západ a v malé míře i na závodě Sever, viz mapka na obr. 2. Jméno Frenštát obdržel podle původního názvu zdejšího uhelného ložiska z geologického průzkumu. Nutnost výstavby skupinového dolu vycházela z tehdejších státně plánovacích a optimalizačních propočtů pro řešení výhledových těžeb uhlí v OKR, a to jako dostupná náhrada za dožívající a nerentabilní kapacity v ostravské a petřvaldské části OKR. K tomu se dodává, že plocha jeho dobývacího prostoru činí 63,2 km' a představuje tedy plné 2/3 rozlohy celé karvinské části revíru a v současné době 4/5 rozlohy jeho těžené části. Po roce 1990 byly práce na výstavbě dolu zastaveny. Od roku 1994 jsou vyhloubené jámy č. 4 a 5 udržovány v konzervačním provozu, který nákladově stojí vlastníka dolu několik milionů korun ročně. Od roku 1990 začaly vznikat protestni občanské laické akce a sdružení proti těžbě! Dole Frenštát, iniciované zpočátku předsedou městského úřadu ve Frenštátě, kterým se později připojili i odpurci z obecních a ekologických aktivit. Odpůrci požadují do současné dobl zasypáni jar', a likvidaci těžních věží Dolu Frenštát-Západ a zrušeni dobývacího prostoru.

K tomu lze uvést, že duí se nachází ve státním chráněném ložiskovém úzmí i a jeho možnost využití je zabezpečena úředně stanoveným dobývacím prostorem "Trojanovice". (Poznámka: Jen v nepatrné míře zasahuje do chráněného územi Moravskoslezských Beskyd.

Pokud se týče výhledu dolu. uvádí se. že v územním plánu Moravskosiezského kraje se počítá s územní rezervou pro tento dul a respektováním jeho stávajících staveb. Vlastník dolu, OKD, a.s., Ostrava, podle zákona o využití nerostného bohatství (báňský zákon č. 44/1988 Sb.) nemůže podniknout žádné kroky směrem k zamezení nebo znemožnění přístupu k budoucímu využití uhelného ložiska. Časový horizont využití ložiska nelze zatím předpokládat.

Jaroslav Klát