Slavnostní otevření štol v Jílovém u Prahy

Autor: Otto Hejnic DIAMO <hejnic(at)diamo.cz>, Téma: Informace, Zdroj: Text a foto: Petr Kopečný, Vydáno dne: 21. 12. 2008

Halire

Dne 23. 10. 2008 se konalo slavnostní otevření dvou historických štol – „štoly Halíře Nová“ a „štoly Antonína Paduánského“ v Jílovém u Prahy. Tyto štoly byly až do předání regionálnímu muzeu v Jílovém u Prahy ve správě DIAMO, s. p., o. z. SUL Příbram. Slavnostního otevření těchto štol se zúčastnila početná výprava z Příbrami, složená z hornické kapely Josefa Záruby, členů Cechu příbramských horníků a hutníků, členů Spolku Prokop z Březových Hor a zástupců DIAMO, s. p., o. z. SUL Příbram. Díky velkému počtu (40 lidí) a především ústrojové kázni (perkytle) delegátů byla výprava z Příbrami nepřehlédnutelná. Mimo pracovníky regionálního muzea, starosty města a veřejnosti se této slávy zúčastnili zástupci Hornického spolku Stříbro, středočeského kraje, HBZS Praha, OBÚ Kladno a další. Slavnostní akt byl zahájen v 11 hodin na nádvoří regionálního muzea úvodním proslovem ředitelky muzea Mgr. Markéty Nešporové, která účastníky přivítala a seznámila s hlavními body programu. Poté poděkovala všem, kteří se podíleli na obnovení a zpřístupnění výše uvedených štol pro veřejnost. Po jejím vystoupení si vzal slovo starosta města Jílové, který poděkoval Mgr. Markétě Nešporové za udržování hornického koloritu, který je nedílnou součástí jílovského regionu.

    Po úvodních proslovech spustila hornická kapela pod taktovkou Josefa Záruby a zahrála několik známých hornických karmín (písní).

Mezitím byly před budovu regionálního muzea přistaveny mikrobusy, které kyvadlově odvážely zájemce o prohlídku podzemí k oběma nově otevřeným štolám.

Štola Halíře Nová

Na zpřístupnění štoly Halíře se začalo pracovat již v roce 2004. Představuje nejmladší epochu dolování na Jílovsku, která probíhala v padesátých a šedesátých letech minulého století. Moderním způsobem ražená štola má unikátní profil v podobě kosočtverce, který je daný strukturou uložených hornin. Štola má charakter průzkumného důlního díla a jejím úkolem bylo prověření okrajové části jílovského ložiska. Je zaražena v úpatí zalesněného vrchu Halíře, který je plný pozůstatků po dřívějším dolování neznámého data. Štola zastihla několik tenkých křemenných žil s poměrně vysokými obsahy zlata, bohužel jejich mocnost nedávala naději na jejich rentabilní využití. Z hlavní štolové chodby bylo raženo několik překopů, které na třech místech zastihly středověké dobývky. Pro návštěvníky je zpřístupněna celá hlavní štolová chodba v délce 270 m a část překopů s jedním pohledem do středověkých dobývek. Veškeré přístupné podzemní prostory jsou nasvíceny elektrickými světly.

Štola Antonín Paduánský

Práce na zpřístupnění této štoly byly započaty v roce 2005. Na jejich počátku bylo násilné vniknutí neznámou osobou do tohoto likvidovaného důlního díla. Poté bylo zahájeno projektování prací na zajištění důlních prostor z hlediska bezpečnosti osob v souladu s platnými báňskými předpisy. Před realizací zajišťovacích prací vyslovilo regionální muzeum v Jílovém u Prahy zájem o využití této štoly ke kulturně vzdělávacím účelům v rámci prohlídkové činnosti muzea. Projekt a zajišťovací práce byly provedeny s ohledem na budoucí možné zpřístupnění podzemních prostor pro veřejnost. Zajišťovací práce včetně projektové dokumentace byly provedeny státním podnikem DIAMO, o. z. SUL Příbram, tzn. správcem důlního díla. V roce 2007 byla práva a povinnosti ke štole sv. Antonína Paduánského převedeny na regionální muzeum v Jílovém u Prahy.

Dle dochovaných historických pramenů se v této štole pracovalo naposledy v první polovině 18. století, čímž dokumentuje druhou etapu rozvoje dolování zlata na Jílovsku. Zajišťovací práce ve štole byly provedeny velmi citlivě s ohledem na stáří podzemních prostor. Výdřeva v chodbách byla usazena do původních vysekaných patek. Prohlídková trasa pro návštěvníky vede ve dvou horizontálních úrovních, což ji činí zcela výjimečnou v celorepublikovém měřítku. Podzemní prostory nejsou nasvíceny, každému zájemci o prohlídku bude zapůjčeno nefalšované důlní osobní svítidlo (nifka).

Mimo tyto dvě nově otevřené štoly je jílovské podzemí již od roku 2002 zpřístupněno štolou Josef, která dokumentuje nejstarší a nejvýznamnější etapu dolování zlata na Jílovsku, navíc na nejvýznamnějším žilném systému jílovské lokality, tzv. „Kocourském pásmu“. Zpřístupněné podzemní prostory v délce přes 200 m jsou raženy nejstarším hornickým způsobem - ručním oddělováním horniny pomocí želízka a mlátku.

Pro návštěvníky byly v prostorách muzea připraveny další doprovodné akce v podobě promítání nového dokumentárního cyklu „Příběhy jílovského zlata“ nebo komentovaných prohlídek prodloužené výstavy na téma „40. výročí ukončení těžby zlata“. Nechybělo ani občerstvení, které jistě přišlo vhod nejednomu návštěvníku této vskutku vydařené akce.

Závěrem nelze než popřát regionálnímu muzeu v Jílovém u Prahy mnoho zdaru při práci na obnovení a udržování hornických tradic jílovské oblasti. Vždyť jílovské doly spolu s novoknínskými doly byly po dlouhá staletí považovány za zlatý klenot v samém srdci českého království a v současné době jsou reprezentanty náročné a poctivé havířské práce, která je důležitou součástí našeho kulturního dědictví.