Leto je tu, hospoda se prazdni
Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Zábava, Vydáno dne: 24. 07. 2008Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřiistať o ničim!,“ pravil filozoficky Břetik a každemu z nas podal ruku. Přied hospodu stal jeho novučki romster, kereho se kupil přied tydněm, nacpany až ku prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami a manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki, kere Břetik skonzumuje za tydiň. Dufa ale, ?e včil to budě měť na delši dobu, bo o dovolene budě častějši řidiť auto... „A kaj vlastně jedětě,“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale já, Poldek a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Břetik ze svoju staru před dovolenu prošli. Břetik se beze slova otočil, vlez do škodovki, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my.
Jak to vidí stryk Lojzek
„Vubec bysem se nědivil, kdyby měl hned tu za rohem karambol. Bo esli se kvuliva tobě spoměl na planovani letošni dovolene a hlavně kupovaňu te nove škodule, kdy musel čeliť odbornym nazoram bab z mlikarně, tuž musel dostať třas. Oni totiž s tu jeho jako tradičně prolezli mapy celeho Česka, palcem procestovali středni aji jižni Čechy a když byli fyzicke, ale hlavně psychicki tymi představami schvaceni, pravila tradičně jeho robka: ,Břetiku, všudě v Čechach je draho! Jedem na Slovač, tam do teho našeho kempa u Trenčina!’ A malem bylo vystarane! Enemže Břetik chtěl to nove auto a nechtěl skoňčit v tym kempu. Tuž zebral svoju drahu polovičku kolem ramen a tak dluho do ni dul, aby letos jeli do Rakuska a Italie, že cela doblbnuta jeho řečami kivla. Stalo ho to sice hodně sil, ale ma to nove auto a včil se to šinu za hranice všednich dni, enemže bez čedoka,“ vysvětlil sem Jiřikovi.„No, až se jedě kaj chce, bo ja budu oto s Lojzkem, a un to ešče něvi, u mně v chatě na Ostravici!,“ pravil spiklenecki Poldek. „Ja o tym sice ešče něvim, ale vi o tym ta tvoja?,“ ozval sem se, bo se dobře pamatuju na loňski rok, kdy se mu na posledni chvilu vrypla aji s vnučatami do auta a ja ze svojim baglem zustal Maři na krku... Jaryn, kery Na Upadnici zas po dluhe době něchyběl, se ozval: „Včil pravě maju piznuť obrovske vedřiny,“ tvrdil, a ja sem Poldka ubezpečil, že to Jaryn musi věděť naprosto přesně, bo za dva dni jedě aji on na dovolenu. „A hadej, kaj!?,“ ptal sem se Poldka: „Na Valachy za hřibami!,“ zařval Jaryn. Zaslechnul ho aji Erďa: „Di do řiti! Na to, aby rostly, je přeci třeba vody! A posledni dobu jaksik, až na tu obrovsku buřku před tydněm, moc něpršelo.Tak?e najděš tak akurat podpapiřaki!
Ale ten znatě? To raz stala na koňcu dědiny u rybnika mlada jezedačka, clonila se ruku oči a patrala v dalce po hladině. Při tym se ji z oči kulaly slzy jak hrachy. "Proč tak pláčeš?," zeptala se ji susedka. "Můj Franta šel před hodinou topit koťata!" "Ale přeci kvůli tomu nebudeš tak bulit!" "No jo, ale koťata se už před půlhodinou vrátila!"
Fajne, ni?!“
Tuž zdař buh, vaš Lojzek