V Orlové se těžilo uhlí od roku 1835

Autor: Vítězslav Hettenberger <>, Téma: Historie, Vydáno dne: 14. 07. 2008

Hlavní jámaUž předtím, kolem roku 1817, se dobývalo z mělkých šachtic a vytahovalo ručně rumpály nebo žentoury.

O počátcích dolování na Orlovsku je v historických pramenech poměrně málo zpráv a záznamů. Ví se ovšem, že už kolem roku 1817 se uhlí těžilo z mělkých šachtic a rubanina se vytahovala ručně rumpály nebo později žentoury.

Postupně však zájem o černé uhlí stoupal, a to hlavně díky rozšiřování Rudolfovy hutě ve Vítkovicích a dokončení Košicko-bohumínské dráhy.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY



Vídeňská společnost v čele s barony von Geymüllerem a Rothschildem určila mezi dodavatele kvalitního černého uhlí také orlovskou oblast, která patřila částečně i olomouckému arcibiskupství. V letech 1835 a 1838 společnost otevřela v Orlové - Lazích doly Altmaschinenschacht (Stará strojní jáma), Schwaben - schacht a Mühsamschacht. Tyto doly patřily mezi nejstarší v ostravskokarvinské oblasti. Původní šachtice Stará mašina (Altmaschine) dala později základ vzniku důlního závodu Hlavní jáma. V roce 1848 se začala hloubit těžní jáma Bedřich – Egon. Původně byla v dřevěné výztuži, ale po vyzdění v roce 1863 byla přejmenována na Hlavní jámu. V roce 1899 dosáhla hloubky 493 metrů.

V roce 1933 se staly orlovské doly majetkem České obchodní společnosti, financované Živnostenskou bankou. V té době byla vybudována železniční vlečka k Hlavní jámě a na nádraží v Doubravě. Tímto spojením se podstatně zlepšily odbytové možnosti orlovských dolů.

V roce 1929 měla Hlavní jáma osm pater, z nichž čtyři byla již vytěžena. Těžilo se ve slojích o mocnostech 80 centimetrů až tři metry a úklonech 15 až 18 stupňů. Sloje svým nepravidelným uložením tvořily kotlinu, která končila u orlovské poruchy. Těžní jáma měla dvě oddělení, z nichž každé mělo svůj parní těžní stroj.

V dole se postupně zabydlovala mechanizace a ubývalo lidské dřiny. Uhlí se těžilo pomocí 14 velkých pojízdných šramaček. V roce 1929 byla v dole v provozu lanová dráha, 7 důlních lokomotiv a ještě 21 koní, kteří byli postupně vyřazováni. Vytěžené černé uhlí bylo převážně určeno na otop a značná část se prodávala plynárnám v Budapešti a Vídni.

K 1. lednu 1932 byla na Hlavní jámě těžba ukončena. V roce 1968 její existenci uzavřela úplná likvidace včetně povrchových objektů.