Hornická naučná stezka
Autor: Otto Hejnic DIAMO <hejnic(at)diamo.cz>, Téma: Historie, Vydáno dne: 12. 07. 2008na vrchu Slepetné u Hradce nad Moravicí
S historií těžby stříbronosných rud ve Vítkovské vrchovině a s problematikou zajištění starých důlních děl na vrchu Slepetné u Hradce nad Moravicí ve Slezsku v Moravskoslezském kraji jsme čtenáře občasníku DIAMO seznámili v říjnu 2007 a v únoru 2008. V dnešním čísle vám předkládáme závěrečnou část „stříbrné trilogie“ prožité a zaznamenané pracovníky odboru bezpečnosti hornické krajiny z odštěpného závodu ODRA na Ostravsku. 
Naše tajné přání se stalo skutkem. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí České republiky se nám podařilo u Hradce nad Moravicí vybudovat naučnou hornickou stezku „Stříbrný důl Slepetné“, která seznamuje návštěvníky s místem, které je unikátní svým rozsahem a historickým významem v rámci celé České republiky. Zde a v blízkém okolí se v 10. a 11. století, v dobách údělných moravských knížat přemyslovského rodu, těžila stříbrná ruda. Historické záznamy dokládají, že na Slepetném se začalo s těžbou dříve, než svá stříbrná bohatství vydala ložiska v Jihlavě, Kutné Hoře či Příbrami.
Naučná hornická stezka Stříbrný důl Slepetné byla zřízena jako obousměrná trasa, na které byla vybudována 2 zastavení. Délka prohlídky činí včetně
přístupové historické lesní cesty asi 850 m. Vydejme se tedy po trase hornické naučné stezky. Prohlídka začíná ve svém nejvýše položeném místě na rozcestí zvaném Nad Závilíší (460 m n. m.). Trasa zde odbíhá od žluté turistické značky na zbytky kamenité, ale rovinaté a úzké příjezdové cesty ke starým jámám. Stará cesta přichází po několika stovkách metrů na malou ostrožnu, na jejímž západním svahu jsou situovány dva ploché historické odvaly. Odvaly jsou tvořeny křemennou a kalciovou žilovinou, ale především karbonskou kulmskou horninou vytěženou z pěti starých důlních jam, které jsou rozložené v jejich těsné blízkosti. Uprostřed areálu je umístěna informační tabule prvního zastavení – Staré jámy a odvaly. Tématická tabule informuje návštěvníky
textem i grafickými přílohami o zajímavostech daného místa. Z prvního postavení je také hezký výhled na zámek
nad Hradcem nad Moravicí. V 9. století tam stávalo slovanské hradiště, vystřídané v 11. století knížecím hradem. Zde v letech 1279 – 1281 vedla svůj dvůr ovdovělá manželka Přemysla Otakara II. – Kunhuta. Po prohlídce prvního panelu můžeme po svahu sestoupit na druhé zastavení naučné stezky, které se jmenuje Dědičná štola Kajlovec. Nedaleko mříží zajištěného portálu štoly uvidíme na informační tabuli fotografie pořízené ve štole. Je to fascinující pohled do zaplavené štoly, pohled na bok a čelbu ručně sekaného středověkého báňského díla a pozůstatky vývrtu vyhořelé
nálože z trhací práce, pocházející z 18. století. Druhé zastavení nás seznámí s působením nejvyššího horního hejtmana krále Ferdinanda I – Kryštofa z Gendorfu na vrchu Slepetné v roce 1529 a také se dozvíme „Co je to staré
důlní dílo.“ Z nejníže položeného místa naučné stezky – místa druhého zastavení (420 m n. m.) – se můžeme
opět napojit na žlutou turistickou značku. Ta nás po severním svahu vrchu Slepetné dovede do údolí k hlavní
silnici, spojující Hradec nad Moravicí a město Fulnek. Pro lepší orientaci klikněte na další mapu
Při zajišťovacích pracích a výstavbě hornické naučné stezky jsme nalezli v historickém důlním areálu také staré hornické nářadí. Jednalo se o šťastný nález kompletně zachovalého želízka, konec zlomeného rozklepaného sekáče, kovaný hřebík, ulomený hrot želízka a zašpičatělou masivní skobu. V přístupové cestě k jámám byla nalezena zlomená středověká koňská podkova. V místě dolu a štoly se vyskytovalo neidentifikovatelné odpadové důlní železo a na odvalech se občas nalezly kousky „rozklepů“ odpadlých zřejmě z konců hornického náčiní – sekáčů, tyčí a sochorů.
Co chceme učinit s nálezy? Staré hornické artefakty budou předány místní pobočce Matice Slezské v Hradci n. Moravicí, se kterou úspěšně spolupracujeme, a která také rozhodne, jak s cennými nálezy naloží. Pokud budete někdy projíždět krásným Hradcem v údolí řeky Moravice, nezapomeňte se zastavit na Slepetném. Začínala zde hornická sláva prvního přemyslovského stříbra.
Ing. Radúz Klika