Jáma Nová a moderní

Autor: Libor Vidlička <vidlicka.libor(at)klikni.cz>, Téma: Historie, Vydáno dne: 20. 06. 2008


Neuschacht Bratři David a Wilhelm Gutmannové získali v roce 1890 důlní míry také pro Novou jámu (Neuschacht) v Lazích. Už po čtyřech letech dosáhla těžní jáma 1 (dnes větrní 5) hloubky čtyř set metrů. Šachta se rychle propracovala mezi nejvýznamnější v revíru. Průmyslový komplex s koksovnou se stal centrem podnikání KZOL. Uhlobaroni se starali nejen o zisky. Dobře chápali, že horníci potřebují střechu nad hlavou. V koloniích a osadách Na Nové jámě, Veselá, Chobotova, Chobotova cihelna, Na kopci, Křístkova a Holcova nechali postavit na 250 domů pro téměř čtyři a půl tisíce obyvatel.

Nová jáma patřila v době rozpoutání první světové války spolu s Hermenegild (Zárubkem) a Ignátem (Šverma) k největším a nejmoderněji vybaveným šachtám. V roce 1912 zde vznikla první specializovaná Ústřední záchranná stanice pro celou východní část revíru.

Potomci bratří Gutmannů udrželi své těžařské impérium až do počátku třicátých let. V roce 1933 firmu prodali České obchodní společnosti ze sféry vlivu Živnobanky. Původní název Kamenouhelné závody Orlová-Lazy zůstal. To už Hlavní jáma sloužila dva roky jen pro větrání a pomocné práce. Pozice Nové jámy ve firmě tvořené ještě doly Žofie v Porubě u Orlové, Suchá v Dolní Suché a koksovnou v Lazích (1899-1967) posílila.

V letech 1938-45 se doly na Těšínsku po krátké anexi Polskem a vypuknutí světového válečného konfliktu staly oporou německého říšského průmyslu. Revír tzv. Olzagebiet se řídil specifickým hospodářským a politickým režimem. Většinu těžařstev a jeho kapacit majetkově ovládl berlínský koncern Hermann Göring Werke. Pražská Živnobanka svou majoritu v orlovsko-lazeckých dolech kupodivu neztratila. Nová jáma překračovala ve válečných letech pravidelně svá těžební maxima. V roce 1943 její horníci poprvé nakopali přes milion tun uhlí. Kýžený konec války přinesl na krátký čas klid. Rychle za sebou následovaly znárodnění těžkého průmyslu, sjednocení dolů pod n. p. OKKD, později OKD, únor 1948. V březnu 1950 původní název Nová jáma nahradilo na bráně závodu jméno tehdejšího předsedy vlády a pozdějšího prezidenta ČSR Antonína Zápotockého. Co z minulosti zůstalo, byly vysoké těžební výkony a pozice jedné z nejmodernějších šachet revíru. V roce 1955 byl na Dole AZ nasazen první dobývací kombajn Donbas, plně mechanizovanou těžbu tady měli jako první v OKR už v roce 1963. V polovině šedesátých let „Zápotocký“ těžil pravidelně kolem půldruhého milionu tun uhlí ročně při průměrném stavu až 3800 zaměstnanců. Historicky rekordní těžbu (přes 2 miliony 230 tis. tun uhlí) jeho horníci dosáhli v roce 1984. V roce 1991 byl Důl Antonín Zápotocký přejmenován na Lazy. Další organizační změny k orlovské šachtě přičlenily do té doby samostatné doly Dukla a František (1995). V současné době patří Důl Lazy v Orlové mezi pětici činných šachet společnosti OKD.