Do Krásna nejen za mašinkami

Autor: Rudolf Polák <polak_rudolf(at)volny.cz>, Téma: Informace, Zdroj: ROBERT KOUTNÝ, Vydáno dne: 08. 06. 2008

Vyslovíme-li Sokolovsko, pro většinu lidí to znamená synonymum hornictví. Oblast Sokolovské pánve, Krušných hor a Slavkovského lesa má staletou tradici v Krásněv dolování nejrůznějších nerostů, zejména pak rud barevných kovů a hnědého uhlí. Této tradici je věnována stálá expozice Krajského muzea Karlovarského kraje, kterou můžeme nalézt v městečku Krásno, nedaleko Horního Slavkova.

Naše expozice se nachází v objektu bývalého dolu Vilém, ve kterém se v minulosti, s přestávkami až do devadesátých let doloval cín, informuje vedoucí sekce technických památek muzea ing. Rudolf Tomíček. Z doby provozu dolu se zde zachovala těžní věž a další zařízení, která jsme postupně doplnili o další exponáty vztahující se k dějinám hornictví v regionu, pokračuje pan Tomíček, který je znám i jako autor několika publikací právě k této tématice.

V muzeu najdeme řadu unikátů. Tím nejznámějším a rozměrově také největším je parní stroj z roku 1897, který ještě v osmdesátých letech minulého století sloužil na posledním hlubinném dole sokolovského hnědouhelného revíru, který nesl název Marie Majerová a nacházel se v Královském Poříčí.

těžba cínuVelká část expozice je však věnována důlní kolejové dopravě. Po zrušení důlních drah o rozchodu 900 milimetrů v západní části sokolovského revíru a jejím nahrazení drahami o standardním rozchodu 1435 mm sem byla přesunuta některá vozidla, typická pro tento systém. Setkáme se tak s parní lokomotivou řady BS 200 z ČKD Praha, která dlouhá léta stála na pomníku před šachetním ředitelstvím v Březové, nebo se škodováckou elektrickou lokomotivou typu 17E.

Nechybí ani lokomotiva T 29.0, která obstarávala dopravu zejména pracovních vlaků, nebo vagony pro přepravu uhlí či skrývky. Zajímavostí je i jediný osobní vůz, jenž byl pro rozchod 900 mm postaven. Výrobek báňských dílen sloužil v posledních letech provozu „devítistovky“ zejména pro mimořádné vyhlídkové jízdy po zdejších povrchových lomech.

Rozsáhlá je i sbírka vozidel a pracovních mechanismů o rozchodu 600 a 450 mm, které sloužily v hlubinných dolech. A právě tato technika je základem atrakce, která začala návštěvníkům muzea sloužit v sobotu 17. května.

V areálu muzea jsme vybudovali dráhu, jakýsi ovál dlouhý 197 metrů. Jeho část je zakryta umělým valem, upraveným jako ukázková důlní štola. K dispozici máme zatím jednu lokomotivu typu BND 30 nazvanou „Věra“ a jeden osobní vagonek pro dopravu mužstva s kapacitou dvanácti míst, říká dále pan Tomíček. V brzké době přibude ještě jeden osobní vagon a současně bude do oválu vložena i výhybka tak, aby byl s oběma vagony umožněn posun. Současně dojde k napojení koleje s odstavenou technikou.

Jízdy pro návštěvníky jsou možné během otevírací doby muzea, tedy od středy do neděle vždy od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do 17.00 hodin. Jízdenka na jednu jízdu pro dospělého činí 10 Kč, děti platí částku poloviční. A jak se do Krásna dostanete? Obcí sice neprochází žádná železniční trať, nejbližší nádraží je v asi osm kilometrů vzdáleném Bečově nad Teplou. Odtud lze využít autobusy, které spojují Bečov s Horním Slavkovem a Sokolovem, včetně dálkové linky z Plzně. Stejně jako železnice jsou i tyto autobusové linky zařazeny do přeshraničního dopravního systému EgroNet. Z opačné strany lze pak z vlaku do autobusu přesednout buď v Sokolově, nebo na zastávce Loket předměstí, kde na sebe navazují vlaky od Nového Sedla u Lokte a silniční spoje do Horního Slavkova a dále do Krásna.

Video