O POČÁTCÍCH HORNICKÉHO MUZEA
Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Historie, Zdroj: Ing. Jaroslav Pluta, Vydáno dne: 31. 05. 2008
KONKRÉTNÍ POZNATKY O POČÁTEČNÍM BUDOVÁNÍ HORNICKÉHO MUZEA V OSTRAVĚ
V návaznosti na publikovaný článek v Horníku č. 31/2007 „Hornické muzeum OKD" chci blíže hornickou veřejnost informovat a částečně doplnit historickou fotografii o skutečných počátcích při budování hornického muzea na Ostravsku, v té době nazývaného „Technický skanzen".
Od roku 1976 začaly být postupně publikovány články, které měly probudit myšlenky a podvědomí o budoucím založení technického skansenu ve zdejším revíru. Hlavním publikačním zdrojem byl tehdy Ostravský kulturní měsíčník. S odstupem doby je vhodné vzpomenout některé osoby, které se dobově přimlouvaly za jeho zřízení. Byli to prof. Oldřich Hajkr, rektor VŠB (č. 12/1976), prof. Lubomír Šiška (č. 2/1977), prof. Rudolf Jirkovský (č. 3/1977), Dr. Emerich Místecký (č. 4/1977), Milan Šostok (č. 5/1977), Ing. Jaroslav Pluta (č. 5/1977). Posledně uvedený autor se poprvé zmiňoval o závodě Petr Cingr, který by se dal taktéž vytipovat pro budoucí záměr. Inspirací pro tento závod byla existující rarita v revíru, kde se důlní vozíky těžily jámou v klecích vedle sebe. Byly tam, a dosud jsou, dobře zachované povrchové objekty a snadná veřejná doprava do této lokality. Je vhodné se taktéž okrajově zmínit o jiném starém návrhu na zřízení hornického skanzenu. Na konci šedesátých let uspořádalo Městské muzeum v Ostravě vědeckou konferenci, kde byl krajskými funkcionáři přednesen návrh, že Důl Trojice s ohledem na jeho lokalitu a historickou minulost by byl taktéž vhodný pro hornický skanzen, včetně celého přilehlého údolí Burňa. Tato úvaha zanikla v zapomenutí.
Dne 8. 4. 1979 byl v Ostravském večerníku publikován článek „O technickém skanzenu", který může být aktuální i v dnešní době. V něm bylo oznámeno veřejnosti, že se připravuje hornický skanzen v areálu Dolu Urx 1 v Petřkovicích. Na konci 70. let byly různými báňskými odborníky zpracovány menší dílčí studie, jak zřídit a vybudovat v OKR hornické muzeum. V následných nejbližších pěti letech se vyhovující měrou v přípravné fázi na budování hornického muzea podíleli již konkrétními fakty především tehdejší Báňské projekty v Ostravě. V nich velmi iniciativně pracovala odborná skupina při ČSVTS Hornické muzejnictví.
Její dva členové projektanti Ing. Help a Ing. Pluta plně oddáni hornickému muzeu jako jedni z prvních zajišťovali konkrétní a důležité podklady pro tento záměr. Taktéž oba projektanti informovali na důlních podnicích v revíru hospodářské pracovníky z technického hlediska i o ekonomických nárocích pro výstavbu muzea. Atak již v roce 1981 byl zpracován důležitý projekční dokument „HORNICKÉ MUZEUM Vstupní studie", do níž byla prvně zahrnuta i úvaha, aby kopec Landek byl součástí muzea s ohledem na jeho lokalitu na soutoku řek Odry a Ostravice, opředený historickými fakty i pověrami z doby dávné minulosti pro tamější oblast. Na podkladě návrhů z této studie se rozběhla v revíru široká kampaň za vybudování hornického muzea.
V této době závod Eduard Urx patřil do komplexu Dolu Vítězný únor, a tak tento důlní podnik se prakticky stal zakladatelem, investorem i dobově provozovatelem muzea. To mělo výhodu v tom, že jeho budoucí výstavba byl u investora důlního podniku postupně rozdělena na stavby a ty pak zařazovány jako investiční celky do komplexu záměru.
To vyvrcholilo tím, že na počátku roku 1987 byla zpracována, taktéž Báňskými projekty, rozsáhlá studie souborů staveb „Hornické muzeum na Dole Eduard Urx 1" s přehlednou a věcnou náplní včetně časových a finančních harmonogramů celku. S odstupem doby nutno s úctou vzpomenout, že investiční pracovníci šachty zajišťovali různými cestami nejtěžší úkoly, tedy potřebné finanční krytí celé budoucí stavby. V tomto směru se záslužně na této práci podílel Ing. Vopasek, později jako náměstek ředitele pro investice.
Nutno vzpomenout na pracovníka dolu Ing. Vokřínka, který řešil obětavě konkrétní problémy, když při fotografování na povrchu spadl z výšky a následkem úrazu později zemřel. Je žádoucí, aby hornické muzeum v Ostravě mělo mezinárodní publicitu a plně se vyrovnalo hornickému muzeu v Dortmundu.