Na některých místech východního Kravařska a sousedního Slezska vystupovaly v dané době z přirozených puklin hornin nebo z opuštěných hlubinných vrtů hořlavé plyny. některé tyto exhalace plynů trvaly již léta a hořící plyn budil zájem i u turistů. Stávalo se, že i tohoto zdroje tepla využívali lidé blízko bydlící na vaření brambor a ohřívání vody.
Většina vzniků výronů spadá do doby, kdy byla jižní oblast ostravského kamenouhelného revíru podrobena důkladnému geologickému bádání. Vrty byly velmi nákladné a mnohdy trvaly i několik let. Průzkum pomocí vrtů přesně stanovil mohutnost jednotlivých vrstev, jejich sled a dále potvrdil i některé předpoklady geologů. Takže po stránce vědecké vrty velmi obohatily tehdejší vědomosti techniků o geologických poměrech Kravařska. Většina vrtů byla provedena na náklad Mostecké uhelné společnosti.
Nejvýznačnější vrty na Kravařsku byly tyto:
V Klokočově u Příbora pod Hončovou hůrkou. Vrtáno bylo v roce 1916 až do hloubky 826,8 m a již v hloubce 258 m nalezeno uhlí, tedy poměrně v nevelké hloubce. Ovšem mohutnost a počet uhelných slojí se neudává. Je možné předpokládat, že sloje nebudou asi příliš vydatné. Čím dále k jihu od Ostravy jsou sloje slabší.
V Mošnově bylo zjištěno uhlí v hloubce 548 m a celkem bylo vrtáno do hloubky 1006,7 m.
V Kateřinicích bylo dosaženo v roce 1920 hloubky 1307 m a karbon byl navrtán v hloubce 405 m.
Ve Fryčovicích bylo vrtáno na třech místech v roce 1912 a 1916. Uhlonosné vrstvy byly nalezeny pod pokryvem 460, 423 a 506 m. Celkem bylo dosaženo hloubky 805, 926 a 805 m.
Podobně byly provedeny tři vrty v Brušperku. V prvním vrtu v hloubce 350 m nebylo nalezeno žádné uhlí. Druhým vrtem z rok u1909 byla navrtána ložiska uhlí 445 m pod povrchem, konečná hloubka vrtu měřila 1000 m. Třetí vrt byl opět negativní.
S kladným výsledkem bylo navrtáno uhlí ve Staříči, a to na čtyřech místech. Vrty byly hluboké 812, 925, 935 a 1008 m. Uhlí bylo zjištěno v484, 523 a 559 m.
Ze vzdálenějších vrtů velice významných byly vrty ve Frenštátě. V těchto místech se prováděly vrty v letech 1909-1912. Hloubka vrtů byla 1424 m. V této době to byl nejhlubší vrt v našem kraji. Karbon byl navrtán v 838 m pod povrchem.
Průzkum pomocí vrtů byl proveden v Kozlovicích v letech 1912-1913. Uhlí bylo zjištěno 778 a 854 m pod povrchem.
Nejblíže k povrchu byl karbon u Příbora, a to jen 50 m nad hladinu mořskou. Toto táhlé karbonské pohoří bylo zjištěno mírně zvlněné a postupuje od Příbora k Frýdku.
Vrty byla objevena jedna zvláštnost, a to, že starší horniny leží nad mladšími horninami. Tehdejší odborníci tuto zvláštnost vysvětlili. V době třetihorní byly starší horniny odjinud přesunuty nad mladší horniny a utvořily tzv. beskydský příkrov. Horotvorný tlak se šířil od jihovýchodu k severozápadu a vrstvy k nám z jihovýchodu posouval, zprohýbal a do sebe uhnětl. Příkrov beskydský je tvořen jurskými a křídovými vrstvami. Analogicky nazýváme horniny mladší, třetihorní, paleogén, podbeskydský příkrov.
Plyny, které vycházely z vrtů a prasklin, byly dvojího druhu. Jednak pocházely z prorážených vrstev nadloží uhlonosných vrstev, tedy z tzv. paleogénu, jednak přímo z vrstev karbonských.
| Procentové složení plynů: | |
| a) | z karbonu: 86,15 % metanu, 0,4 % kysličníku uhličitého, 12,3 % dusíku, 1,15 kyslíku |
| b) | z paleogénu: 85 % metanu, 0,28 % kysličníku uhličitého, 13,07 % dusíku, 0,73 kyslíku |