Důl Hoheneger změnil jméno na Důl 1. máj

Autor: Vítězslav Hettenberger <>, Téma: Historie, Vydáno dne: 02. 04. 2008

Důl Hohenegger V blízkosti pramene Karvinského potoka byl v roce 1880 proveden zkušební vrt, který dal později základ k založení nového dolu v Karviné. Pravidelná těžba byla zahájena v roce 1889. Původním majitelem nového dolu byl arcivévoda Albrecht, od roku 1885 pak arcivévoda Bedřich.

Důl byl pojmenován po Ludvíku Hohenegrovi, vrchním řediteli Těšínské komory, známém geologovi a báňském a hutním odborníkovi. Důl Hoheneger měl od roku 1885 vlastní elektrárnu, která umožňovala moderní osvětlení povrchových objektů. Zpočátku šlo o stejnosměrný proud, později střídavý. První dálkové vedení elektrické energie pak bylo zprovozněno v roce 1898 a vedlo z Dolu Hoheneger na Důl Albrecht. Celková délka trasy byla deset kilometrů a přenášená elektřina měla napětí 10 kV.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY



V roce 1889 byla u Dolu Hoheneger založena koksovna, která pracovala až do roku 1948. Od roku 1906, kdy důl zakoupila Rakouská báňská a hutní společnost, se začal Hoheneger modernizovat. V dole byla postupně zrušena doprava koňmi, které nahradila řetězová doprava.

V průběhu první světové války se už stav zaměstnanců pohyboval kolem 1300 lidí. Od 17. července 1946 byla jáma přejmenována na Důl 1. máj. Poválečná léta ale byla poznamenána dynamičtěji se rozvíjejícím sousedním Dolem Barbora. Spojením s Barborou do nového národního podniku Velkodůl 1. máj se uzavřela historie samostatného Dolu 1. máj. Stalo se tak 31. prosince 1951. S vytvořením nového národního podniku byla těžba převedena na závod Barbora a současně byla zahájena likvidace povrchových objektů Dolu Hoheneger. V červnu 1963 byl zastaven provoz třídírny a úpravny. V letech 1965 –67 byly zasypány výdušné jámy Hoheneger č. 1 a č. 2 a v roce 1969 těžní jáma č. 1. Existence Dolu Hoheneger, jehož konečná hloubka činila 500 metrů, byla ukončena 17. února 1969, kdy byla těžní jáma dosypána drceným kamenem. Ani Dolu Hoheneger se nevyhnuly havárie a události s tragickými následky. Jedno z největších neštěstí se stalo 16. února 1895, kdy v důlním skladu střeliva kvůli hrubému nedodržení bezpečnostních předpisů vybuchl dynamit. Výbuch se přenesl i na okolní pracoviště a stál životy 52 horníků.