Myslim, že na statni vyznamenani, kere prezident uděluje k vyroči vzniku Československa, navrhněme s kamošami ministra zdravotnictvi Tomaša Julínka. Uvažujeme tež, že navrhněme aji jeho tiskoveho mluvčiho Tomaša Cikrta. Ho za herecke vykony, bo co un s tym svojim pyščiskem umi při vysvětlovaňu nam hlupym luďam, čemu musime u dochtoruv a v lekarňach platiť, to by něsvedli ani blahe paměti narodni umělci …
Musim konstatovať, že věčina z nas, co se schazame pravidelně na pivko Na Upadnici, zme byli fakt pracanti a na nemocenske zme za štyrycet rokuv byli každy tak enem raz. Vyhybaly se nam aji urazy, takže zme z teho našeho pravidelneho měsičniho zdravotniho šetřeňa spotřebovali minimum. Včil, když se na nas hrnu take ty stařecke choroby, platime za kajaki prd. Bo se to vymyslel jeden holohlavy blazen, vlastně dva, bo tyn mluvči je ešče tvrdši propagator finančni spoluučasti pacientuv, niž tyn jeho o meter věči šef. Pocitil sem to na vlastni koži. Vyhral sem enem v tym, že sem byl hospitalizovany ešče v prosiňcu, bo inač bysem za deset dni ve špitale vyplaznul šest stovek a byt navic zaměstnaněc, za prvni tři dni němoci bysem z nemocenske nědostal ani vindru. Je pulka ledna a ja už sem byl tři razy u dochtora – to je devadesat korun – dostal sem štyry recepty po dvuch položkach – dalšich dvě stě štyrycet korun. A to němluvim o doplatkach za liki! Když sem to všecko zrachoval dokupy, vyplaznul sem za dva tydny kvuliva němoci, za keru němožu a ani sem se ju něvymyslel, abysem s ňu otravoval a zaměstnaval dochtoruv, tolik peněz jak za moju a Mařinu stravu na cely tydiň! Ešče že mam trochu nadstandardni duchod! Bo brať tolik, co třebas muj bracha, asi bysem šel po žebrotě.vaš Lojzek