Nejmladší muzeum bez oken

Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Informace, Zdroj: Bohuslav Krzyžanek, Vydáno dne: 19. 01. 2008

V červnu loňského roku byl v polském Zabrze otevřen Památkový důl Guido

Guido Pro mnohé představuje velký zážitek už samotný vstup do klece. Je třípatrová a vtěsnají se do ní tři desítky lidí. Následuje fárání rychlostí čtyř metrů za sekundu. Na chvíli zavládne tma, než někdo přijde na to, že si může rozsvítit hornickou lampu. „Přesně jako na šachtě,“ ozývá se hlas někoho zkušenějšího. Lidé mají na sobě ochranné pláště, přilby, lampy i malé sebezáchranné přístroje. V očích se jim zračí napětí a špetka strachu.

GuidoKdyž konečně vystoupí z klece, zvědavě se rozhlížejí kolem. Opravdu – nikde žádná okna…„Sfárali jsme úvodní jámou Památkového dolu Guido na první těžební patro. Nacházíme se v hloubce 170 metrů,“ usmívá se průvodce a současně vedoucí propagace a dokumentace nejmladšího hornického muzea v polském městě Zabrze Tomasz Masoń.

Dějiny dolu Guido sahají do poloviny 19. století. Založil ho v roce 1855 tehdejší významný magnát a průmyslník hrabě Guido Henckel von Donnesmarck, který potřeboval uhlí pro své hutě. Po vyčerpání ložiska sloužila šachta do 30. let minulého století jako ústřední vodní jáma pro okolní doly a koncem 60. let ji využíval jako zkušební důl glivický výrobce důlní techniky Komag. V roce 1982 byl v areálu zřízen Hornický skansen Guido, který působil pouze do roku 1996.

O dalším osudu Guida rozhodli památkáři. Zachovalá důlní díla z 19. století, strojovnu s těžním strojem z roku 1924 i samotnou těžní věž zapsali v roce 1987 na seznam památek a díky této skutečnosti neustávaly snahy o přestavbu dolu pro muzejní a turistické účely. Úsilí milovníků historie a hornických tradic Zabrze bylo korunováno 16. června loňského roku otevřením Památkového dolu Guido pro veřejnost.

Guido „Černé uhlí vznikalo před 290 až 220 miliony lety, v období karbonu,“ zahajuje výklad Tomasz Masoń. Z geologické expozice přecházíme do malé kanceláře, ve které sedával a pracoval sám hrabě Guido. Prohlídková trasa vede rekonstruovanými stájemi pro koně, jichž tady ve své době pracovalo přes čtyřicet, a překopy s ukázkami staré důlní techniky, dřevěných výztuží a vybavení dolu z 19. století. Z čerpací komory se světovým unikátem, jediným dochovaným švýcarským čerpacím zařízením typu Sulzer z roku 1928, se prochází do velké zděné dvorany, v níž jsou vystaveny muzejní exponáty. Asi hodinová procházka nabízí možnost vcítit se do atmosféry dolu a také se něčemu přiučit.

„Působíme sotva několik měsíců, ale i tak si už cestu k nám našly tisíce návštěvníků nejenom z Polska, ale i ze zahraničí,“ vypráví průvodce. „Pro prohlídky je zatím zpřístupněno pouze toto patro, avšak připravuje se už další na úrovni 320 metrů. Bude tam expozice důlní techniky ve stylu posledního pracovního dne. Už v půlce listopadu tam ale byl otevřen společenský sál s restauračním zázemím, ve kterém se už mohly konat oslavy Barborky. My totiž nechceme, aby byl Guido pouze muzeem. Chceme, aby tady vzniklo kulturní centrum, kam by se chodilo nejen za poznáním, ale také za uměním a zábavou.“

Koncem října navštívili Památkový důl Guido účastníci ostravského festivalu Techné. I proto se hovořilo o otázkách případné spolupráce s Hornickým muzeem OKD a dalšími složkami, které se věnují ochraně a zachování hornických památek a tradic v našem regionu. „Ano, máme na těchto kontaktech velký zájem,“ potvrdil Tomasz Masoń. „Jsme teprve na začátku a rádi bychom si vyměnili nebo spíše získali zkušenosti. Hledáme také partnery pro evropský program Kultura 2007-13, který bychom chtěli v příštím roce využít. Do Ostravy se určitě se vypravíme.“

Bližší informace na


Zbytkowa Kopalnia Węgla Kamiennego w Zabrzu