Můžete přiblížit důvody tohoto rozhodnutí?
Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 28. 12. 2007
Lidé v Německu si už tehdy uvědomovali, jakou kulturní a poznávací hodnotu mají pro nastávající generace vysloužilé průmyslové objekty. Právě k této skutečnosti se odvolává zápis v důvodové zprávě, ve kterém se uvádí, že dějiny Zollvereinu mají vzorový charakter pro rozvoj těžebního a hutního průmyslu v Porúří. Dalšími důvody jsou nepopiratelné architektonické a estetické kvality objektu, které ho odlišují od jiných obdobných staveb.
Mezi uzavřením dolu a jeho zapsáním na seznam UNESCO uplynulo 15 let. Co bylo v této době nutno udělat?
Zásadní vliv na přeměnu dolu Zollverein na významnou kulturní památku měla Mezinárodní stavební výstava v parku Emschery (IBA), iniciovaná v roce 1989. Nešlo o výstavu v tradičním pojetí, ale o program rozvoje regionu Porúří podél řeky Emschery, ve kterém se nachází 17 měst obzvlášť zasažených útlumem průmyslu. V období 10 let bylo realizováno 120 projektů v oblasti sociální, kulturní, ekologické a stavební, které vytvořily základnu pro hospodářské a kulturní transformaci tohoto regionu. V rámci IBA bylo také zachováno a přizpůsobeno k jinému použití 150 průmyslových památek, mezi nimi i důl Zollverein. Dalším mezníkem se stal vznik Nadace Zollverein, kterou v roce 1998 založily spolková země Severní Porúří-Vestfálsko a město Essen. Jejím cílem se stala ochrana a zpřístupnění dolu Zollverein návštěvníkům díky kulturní nabídce, jako jsou koncerty, výstavy, prohlídky po stopách práce a života horníků a další. Zatímco v roce 1999 bylo prodáno celkem 17 tisíc vstupenek, dnes navštěvuje atrakce v areálu Zollverein ročně přes 500 tisíc návštěvníků z celého světa. A zájemců stále přibývá.
Zájem o zapsání svých industriálních památek na seznam UNESCO má také Ostrava. Jaké podmínky je nutno splnit pro dosažení tohoto cíle?
Ve zdůvodnění Výboru pro světové dědictví UNESCO se píše mj., že Zollverein je „reprezentativním příkladem těžkého průmyslu v Evropě“ a že „architektura tohoto průmyslového komplexu, založená na stylu Bauhausu, byla desítky let příkladem pro moderní průmyslové stavitelství.“ Žádost o zapsání dolu na seznam UNESCO musela ale být podložena konkrétním programem zaručujícím jeho trvalé využití a rozvoj. Tento masterplán zpracovala v roce 2001 nizozemská architektonická kancelář OMA Rema Koolhaase. Jeho základem je myšlenka, že Zollverein se stane centrem umění, designu, architektury, stavební kultury, kreativity a regionální identity. Díky realizaci tohoto programu pracuje dnes na území bývalého dolu okolo tisíce lidí a Zollverein je stále častěji nazýván ikonou nebo Eiffelovou věží Porúří, anebo jednoduše symbolem úspěšné strukturální transformace.
Ptal se: Bohuslav Krzyžanek