Čedičový unikát.
Autor: administrator <info(at)hornicky-klub.info>, Téma: Informace, Vydáno dne: 25. 10. 2007
V severních Čechách, na rozhraní obcí Kotel a Smržov poblíž Českého Dubu, se rozkládá jeden z nejcennějších geologických útvarů u nás - Čertova zeď Jeho osud byl přitom dlouho nejistý - těžil se z něj totiž kámen k výstavbě silnic. Z čedičového valu, který se táhl od Ještědu k Bezdězu, dnes zůstalo jen ubohé torzo.
Původně nejednalo o souvislou osmadvacet kilometrů dlouhou čedičovou žílu, z níž se zachovalo jen několik kamenných zbytků a zpola zasypané vytěžené příkopy. Ve starých mapách bychom ji našli pod názvem Brdy, nyní cenný skalní útvar nese označení Čertova zeď. Od roku 1948 je národní přírodní památkou.
DÍLO SATANA?
Jak název napovídá, místní obyvatelé si původ Čertovy zdi vykládali po svém. Podle jedné z pověstí měla být výsledkem sázky sedláka ze Zábrdí s tajemným ďáblem. Pekelník měl za úkol postavit zeď za jedinou noc. Když už bylo téměř jisté, že duši smrtelníka získá, vesničan se rozhodl pro lest. Hodinu před svítáním zakokrhal jako kohout, čímž vzbudil všechny kokrháče z blízkého okolí a ti se k němu přidali. Rozzuřený čert ještě stačil vysypat svůj pytel s nepoužitým materiálem a zmizel. Zůstala prý po něm jen dlouhá stěna a u vsi Světlá pak vrch Horka.
Po vytěženém čediči zůstala jen zasypaná brázda.
Neméně zajímavým způsobem objasnil tajemství čedičového valu také Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české. Napsal, že ho dal postavit roku 798 kníže Mnata z rodu Přemyslovců, aby ochránil tamní bohatý kraj před protivníky.
VODOROVNÉ VARHANY
Ve skutečnosti je však historie jeho původu mnohem prozaičtější. Vznikl čistě přírodními pochody v období třetihor. Před desítkami milionů let docházelo na Zemi k časté vulkanické činnosti. Sopečné výbuchy a zemětřesení vytvořily v pískovcovém podloží mezi horami Ještěd a Bezděz dlouhou trhlinu. Do vzniklé průrvy se pak dostalo žhavé magma a ztuhlo ještě dříve, než se stačilo rozlít do šířky.
Chráněná část Čertovy zdi dnes měří kolem jednoho kilometru. Její vodorovně uložené kameny představují světový unikát.
V průběhu dalších milionů let pískovec zvětral a vlivem eroze byla celá čedičová žíla odhalena. Kamenná hráz z vodorovných hranolů, jež měřila na délku bez jediného přerušení zmíněných osmadvacet kilometrů a na výšku tři až sedm metrů, působila opravdu jako hradba či zeď.
V POSLEDNÍ CHVÍLI
V současné době se o mohutnosti Čertovy zdi můžeme pouze dohadovat. Skutečnost, že byla tvořena kvalitním trvanlivým čedičem, se jí totiž stala osudnou. Už za vlády císaře Josefa II. (1741-1790) z ní byl lámán kámen ke stavbě silnic a její pustošení pokračovalo ještě začátkem 20. století. Teprve v roce 1920 upozornili na ojedinělý geologický útvar pánové Fendrych a Havel ze Světlé pod Ještědem. Povedlo se jim prosadit zákaz těžby, jehož dodržování dokonce měli hlídat četníci. Ale až po třech letech, díky zásahu mezinárodní organizace Geological Survay v Pekingu, bylo torzo definitivně zabezpečeno a zachráněno.