Leto je tu – ochladilo se!

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Zábava, Vydáno dne: 09. 07. 2007

Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať o ničim!,“ pravil filozoficky Břetik a každemu z nas podal ruku. Před hospodu už stala jeho škodulka nacpana až k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami s manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki, kere Břetik obvykle skonzumuje za tydiň. Včil ale dufa, že to budě měť na delši dobu, bo o dovolene budě častějši řidiť auto …

Pivar„A kaj vlastně jedětě,“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale já, Poldek a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Břetik ze svoju staru před dovolenu prošli. Břetik se beze slova otočil, vlez do škodulky, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my. „Vubec bysem se nědivil, kdyby měl hned tu za rohem karambol. Bo esli se kvuliva tobě spoměl na planovani letošni dovolene, tuš musel dostať třas. Oni totiž s tu jeho jako tradičně prolezli mapy celeho Česka, palcem procestovali středni aji jižni Čechy a když byli fyzicki ale hlavně psychicki tymi představami schvaceni, rozhodla, tež už tradičně, jeho draha polovička: ,Břetiku, u nas je draho! Jedem na Slovač, tam do teho našeho kempa u Trenčina!’ A bylo vystarane! Břetik, kery se těšil na Prahu a Karlštejn, kaj ,jezďa pravidelně každy rok’ a stejnako pravidelně skončiju v kempu u Trenčina, jak nam pravil, mavnul enem ruku a šel do banki měniť koruny,“ vysvětlil sem Jiřikovi.

„No, ja se myslim že až se jedě kaj chce, budě mět stejnak dovolenu v našich zeměpisnych šiřkach na guvno! Bo letošni leto skoňčilo, esli něvitě, v červnu, a včil, kdy podle kalendařa začalo, se na nas řiťa studene fronty jedna za druhu! Kdyby něbyl taki škrt, moch jeť s vnučatami do Řecka ku mořu a měl to iste!,“ prorokoval Poldek. „Fuj! Jak mu ,možeš přať take hnusy!?,“ ozval se od svojich květinačkuv Jaryn. „Včil pravě maju piznuť obrovske vedřiny,“ tvrdil, a ja sem Poldka ubezpečil, že to Jaryn musi věděť naprosto přesně, bo za dva dni jedě aji on na dovolenu. „A hadej, kaj!?,“ ptal sem se Poldka: „Na Valachy za hřibami!,“ zařval Jaryn, a potym ukazal na ty svoji sazeničky na okně a potichučki mi pravil: „Až tu něbudu, tuž tyn prvni rajčatovy keřik zleva je tvuj. Možeš se ho očesať. Možeš se zebrať aji papričku či ogurečku, esli vyrostu. Ale zbytek mi musiš ohlidať, až mi to ostatni nezežeru!“ Ale zaslechnul ho aji Erďa: „Di do řiti, lakoto! Mohli bysme se ti na ty tvoji vypěstěne zmrdky vysrať! Ale ten znatě?

Zachody na vysoke škole po zkuškach. Z jedne kabinky: ,Udělal jsi zkoušku?’ Z druhe kabinky: ,Ten debil mi to nedal!’ A ze třeti: ,A ani příště ti to nedám!’

Fajne, ni?!“
Tuž zdař buh, vaš Lojzek