Vanoce su tu!

„Tuš se nam to male jezulatko narodi přesně za tydiň. Skoňča konečně ty hruzy z nakupovanim darkuv, to blbnuti bab z hadrami po kvartyře, sekyrovani nas, až tež cosik robime, bo na Vanoce přeci musí byť všecko v gryntlichu,“ pravil včera Na Upadnici Poldek. A Antek mu hned přizvukoval: „Ja temu teš něrozumim! Či mame přes cely rok doma burdel, že se na každe svatki musí uklizať?! Už se těšim, až to budě za nami a zas budě rok klid.“ Něsuhlasil sem z nimi. „Ja mam pravě tu připravu na Vanoce nejrači. Mi všecek tyn zhon, to nakupovani, vymyšlani darkuv a hlavně ty koledy ve vyzdobenych obchodach a městach připominaju mladi. Naša maminka dycki tyden před svatkami nakupila latki a všelijake ty serepetičky a každu noc šila a tvořila. A my se každy Štědry den rano zbudili do noveho byta. Potahy, tepichy, zaclony a dečki na stolkach a šifonerach byly dycki nove. Tatinek pokažde brblali, že su to zbytečně vyhozene peníze, ale hrdo se po vyštyfi rovanym, vybiglovanym a voňavym kvartyře rozhližali, a pod fusami maminku chvalili. Miloval sem stať ve frontě u zeleniny na jabka, pomeranče, banany či mandarinky. A když se zadařilo, byly aji fi ky a datle. Kolik razy sem za den stačil obletěť aji tři štyry obchody, aby všeckeho bylo dosť, bo obvykle, však se pamatujetě, teho prodavali enem po kile. Raz, to mi bylo tak osum roku, sem stal ve frontě na ovoce, na ostravske Stodolni.

Jak to vidí stryk Lojzek

¨ To je ta znama a po celym světě proslavena ulica, jak su tam včil ty bary a hospody. Vtedy tam byl řeznik, zelenina, obchod s nabytkem, potraviny a vinarna U sudu. Inač smrad, špina a v noci hroziva ťma a plno Romuv (kdysi to byli Cikani). A že tam vtedy byla mala fronta, pravil sem se, že to otočim ešče raz, abysem němusel letěť kajsik do města. A to sem neměl, bo to přeci enem trvalo hodně dluho. Chtělo se mi strašně na malu. Ale niž sem zalez do křakuv u koleji a porozpinal buntek, pochcal sem se. I když zme vtedy bydleli dosť blizko, v mokrych trenkach, jegrovkach a galatach se mi v mraze něšlo zrovna nejlepši. Ale byl sem spokojeny, bo sem měl v siťovce po dvě kila jablek, pomeranči a mandarinek. Doma se všeci z ovoca tak radovali, že se ani něvšimli, jak sem se rychlo převlik do suchich těplakuv,“ zaspominal sem za huronskeho smicha kamošu. „A ešče cosik. Rosnički praviju, že svatki budu ze sta procent na blatě. A spominatě, kdy byl naposledy snih na Štědry den? Ni?! Tuš vam to povim – v roku 2010!“ dodal sem. „Svatki a počasi zme probrali, tak je čas aji na Silvestra, ni?! To v tyn poslední den roku buši ve tři rano ožraly chlop na dveře svojiho bytu. Otevře mu nasrana roba: ,Včil se chodi dom, ty ožralo?!‘ Chlop na to: ,Ti jebe? Sem se, kurva, přišel pro kytaru!‘ Fajne, ni?!“ podotknul Erďa. Tuš Zdař Buh a bo přišti Hornik vyjdě až po Novym roku, tuš vam kromě veselych svatkuv a bohateho ježiška přeju aji hodně zdravi a štěsti do teho roku 2015. Budeme to všeci potřebovať! Vaš Lojzek