Byla v sobotu Na Upadnici velka porada.
Poldek, Juzek, Antek a ja zme planovali,
kaj letos o vakacach vyrazime. Když zme
po třeti zelene jak se pravi jednomyslně
zavrhli Řecko, Chorvatsko i Malorku
(„Stejně tam maju strašny hic. O pivu ani
němluvim,” pravil Antek, když zrachoval
naše uspory). „Navic včil každy den rosničky
v radiju aji televizi tvrďa, že letos ma byť
obzvlášť těple leto, tuš na co se trmacať
ku mořu, když nam na to naši čvachtani
stači aji ta naša Ostravica,“ pravil Antek
a polknul další zelenu. A tak zas padlo
rozhodnuti, že se letos v červnu pojedě
na Ostravicu. Poldek tam ma taki dřevěny
srubeček. Nic moc, ale voda tam těče,
v pecu se da topiť, par metraku uhla z deputatu
tam dycky něchame zavezť. Tuž nic
nam tam něchybi. I když loni nam jakisy
baraba ukradnul staru černobilu televizu
a radio, kere vypadalo tajak krystalka, ale
už zme se v bazaru kupili nove přistroje.
Jak to vidí stryk Lojzek
A čemu zme rozhodovali už včil, v sladkim
maju? Z taktických duvodu. Bo je na to
třa připraviť naše robki. Je to totiž už paru
roku taka naša vysada. Tajak tych chlopuv
z fi lmu S tebou mně baví svět. Posbirame
par manatek, cosi konzerv, enem žadne
děcka něbereme, a valime. Mařa, aji robky
kamošuv, dycky mamřu. „Nězlob se, Mařo,
ale je to bez bab!” končim tajak Bohuš
z Dědictví každoročni dišput o dovolene.
Mařa, aby se něřeklo, eště chvilu pyskuje,
ale ja dobře vim, že aji ona se těši na to, až
se od mně na chvilu odpočně, a že može
z Očadličku drbať od rana do noci. To už
docent Plzák pravil, že „po rokach
společneho soužiťa je oddělena
dovolena balzamem
na dušu”.
A ja pravim,
že ni enem
na dušu.
Je sice
fakt, že po tych
štrnacti dňach
se davam dokupy
dalši měsic, bo
ledviny, jatra a břuch
dostanu po tych
fernetovych a pivnich
smršťach zabrať, ale co
by člověk něurobil pro par
svobodnych chvil, ni!? A tak se
těšim, že se zase posedime
u ohňa, opečeme par buřtuv,
pozpivame u kytary, pomluvime
kajkoho od politikuv až
po naše roby, a jak nam dojdu
lahvače, zajděm se na čepovane
do „Frojda”. Zahrajem
maryaš, vrazime tam
par malych a pak
se došmatlame
nazpatek. Potem
bečime, jak by
to bylo krasne
na Floridě,
ale nakoněc
přizname, že
u nas je to
najpěknějši.
Tuž temu ta naša „valečna porada“
o letošnich vakacach už včil… Když zme
se to slavnostně odpřisahli, že fakt bez
bab, poručil majitel haciendy Poldek
další rundu zelenych. „Enem, aby vam te
Ostravici cosik vubec těklo, když maju
byť ty hice a nětradični sucho,“ popichoval
od vedlejšiho stola stary Kolder. Ale
Poldek po nim šastnul tackem a Erďa
hned přidal tradični frk: „U pokladně
v marketě mlada děvucha vytahuje z vozika
jeden banan, jeden pomeranč, jedno
jabko, jeden jogurt, jednu čokoladu. – Vy
jste asi ještě svobodna, co? pta se ji
mlady pokladni. – Jsem! Jak jste na to
přišel? Podle nákupu? – To ne, ale vy jste
tak odporně škaredá!
Fajne, ni?!"
Tuž Zdař Buh, vaš Lojzek