Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.09.2020 do 26.09.2020

Sekce KOMENTÁŘE
22.09.2020Nike Running Shoes For Men

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (6)

Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Československá armáda. ČSA

Objevení uhelných slojí v Karviné se datuje okolo roku 1776. Hornické práce začaly v Doubravě v roce 1822. Jáma Eleonora vznikla v roce 1854, Jáma Bettina pak v roce 1855. V oblasti byla vystavěna třídírna a prádlo. Tato zařízení byla společná oběma jámám.

V roce 1856 bylo zahájeno hloubení Jámy Jindřich. Teprve v roce 1901 byla postavena jednoduchá třídírna, která byla v létech 1922 – 1923 rozšířena Vítkovickými železárnami na klasické třídění uhlí. Vyráběly se tyto sorty uhlí: kusové, kostka, ořech, krupice a prach.

Ve stejném roce, tj. v roce 1856, bylo zahájeno hloubení Jámy Františka. Na závodě postavili třídírnu, ze které se roztříděné uhlí dopravovalo na dráhu, tj. k přepravci. Později bylo uhlí z části přepravováno do prádla na Jámu Hlubina, s níž byla Františka spojena lanovkou. Po úpravě se uhlí, opět lanovkou, dopravovalo na koksovnu. Výhřevnost uhlí byla 6900 – 7800 kcal a popelnatost se pohybovala v rozmezí 2,75 – 11,25 % Ad.

    O tři roky později, v roce 1859, je zakládána Jáma Karel. V roce 1860 pak vzniká Jáma Jan. Na závodě Jan byla postavena dvoulinková třídírna o výkonu 2000 t/24 hod. Všechny stroje byly elektrifi kovány a potřebná elektrická energie byla odebírána z elektrorozvodny při koksovně.

Uhlí bylo plynové, vhodné jak pro koksování, tak pro topení a hlavně pro plynárny. Na závodě byla vybudována koksovna, která měla 98 pecí soustavy Otto- Hoffmann a Koppers, zařízených na polopřímý způsob výroby vedlejších zplodin. Na koksovně se vyráběly sorty koksu v rozsahu 0 – 80 mm.

Konečně v roce 1870 pak byla postavena Jáma Hlubina. Na závodě vzniklo sazečkové prádlo systém Baum s roční kapacitou 500 000 t, které zpracovávalo uhlí ze závodu Hlubina, Františka a Jindřich. Vozy se posouvaly posuvným mostem s elektrickým pohonem, dále elektrickým vrátkem a čtyřmi koňmi. Lanovky spojující Jámu Františka a Jindřich s Hlubinou a odtud s koksovnou při Jámě Jan měly výkon 70 t/hod.

V roce 1951 došlo ke sloučení dolů Jan-Karel, Františka, Jindřich a Hlubina v jediný podnik Důl Čs. armáda. Vedení OKD rozhodlo, že zpracování vytěžené suroviny bude zajišťovat centrální závod Jan- Karel. V roce 1951 byla uvedena do provozu třídírna, která sestávala z klasického vybírání dřeva, popř. jiných nežádoucích cizích předmětů a z třídění na zrnitostní třídy, jaké odběratelé požadovali.

Bezprostředně na třídírnu navazuje úpravna uhlí, která byla do provozu uvedena v roce 1954. Úpravnu uhlí postavily fi rmy Škoda Plzeň a ČKD Slaný.

V následujících létech nestačila stávající třídírna a úpravna uhlí již zpracovávat zvýšenou těžbu surového uhlí, a také z důvodů snížení pracnosti na třídírně a dosažení lepší kvality expedovaných produktů, byla třídírna v roce 1965 rekonstruována na těžkokapalinovou úpravnu hrubého zrna s technologickým zařízením francouzské fi rmy Venot-PIC.

Surové uhlí (zrnitost 0 – max. mm) vytěžené skipovým zařízením je tříděno na třech vibračních třídičích typ Scalpeur (úhrnný výkon je 800 t/hod.) na dvě zrnitostní třídy 0 – 60 mm a 60 – max. mm.

Surové uhlí (60 – max. mm) je rozdružováno ve dvou kolesových rozdružovačích typ Drewboy (250 t/hod) na tři produkty. Jednotlivé produkty jsou osprchovány a odvodněny na třídičích typ N 64, a dále drceny v jednoválcových drtičích CA:
- prané uhlí je drceno pod 120 mm a bezprostředně expedováno odběratelům, nebo je možno ho (změnou dopravní cesty) roztřídit na zrnitostní třídy 30-80 mm, 50- 120 mm a expedovat jako energetické tříděné prané uhlí
- meziprodukt je drcen pod 60 mm a je přidáván k surovému uhlí pro další zpracování na sazečkách
- hlušina je drcena pod 300 mm. Původně byla dále zpracovávána v drtírně pro potřeby základkového hospodářství, nyní je nákladními auty odvážena na odval nebo nakládána do vagónů k přepravě na větší vzdálenosti – mimo areál Dolu ČSA.

Surové uhlí zrnitosti 0 – 60 mm je upravováno na dvoulinkové sazečkové úpravně o výkonu 2 x 300 t/hod. (první linka sazečkové úpravny byla zprovozněna v roce 1953 a druhá pak v roce 1954).

Z homogenizačních a skladovacích zásobníků (2 x 3 500 t) je surové uhlí dopravováno na třídiče typ N 61 k roztřídění na zrnitostní třídy 0 – 10 mm, 10 – 30 mm a 30 – 60 mm pro další úpravu ve vzduchových sazečkách typ Škoda (à/ 12 m2) ).

Surové uhlí zrnitostní třídy 0 – 10 mm je na sazečku dopravováno hydraulicky a před samotnou sazečkou je na obloukových sítech odtříděno zrno 0 – 0,5 mm, které je dále zpracováno flotací.

prané uhlí (0,5 – 10 mm) je odvodněno na sítových třídičích typ PZK a pak v odstředivkách HVO – 1400. Před expedicí je uloženo v kapacitních zásobnících.

meziprodukt je dále otevírán (drcen) a přepírán na kontrolní sazečce

hlušina je vynášena a odvodňována v korečkových výtazích jednotlivých sazeček. Původně byla dále zpracována v drtírně kamene na kvalitní základkový materiál. Dnes je odvážena na haldu.

Jemné podíly, tj. surové uhlí 0 – 0,5 mm, jsou zahušťovány v kruhových zahušťovačích Dorr o ø 24 m a čerpány na pětibuňkové fl otační baterie (typ VF 8,5 – Vítkovice), ze kterých získáme dva produkty:
- flotační koncentrát („prané uhlí“) je od roku 1998 odvodňován na hyperbarických fi ltrech (2 x 96 m2) – původně na podtlakových diskových fi ltrech
- flotační hlušiny o min. popelnatosti Ad = 75,0 % jsou čerpány do usazovací nádrže k následné rekultivaci
- havarijní přetoky kalového oběhu jsou čerpány do čistírny odpadních vod.

Čistírnu odpadních vod tvoří soubor venkovních velkoprostorových nádrží, které v třístupňovém čistírenském systému zajišťují nejen čistění odpadních vod úpravárenského komplexu, ale i čistění odpadních vod z celého areálu důlního závodu. Vyčištěná voda je plovoucí čerpací stanicí čerpána k opětnému využití v technologickém procesu úpravy uhlí.

V průběhu uplynulých let byly na úpravárenském komplexu realizovány další rekonstrukce a změny technologie, které měly za cíl snížení provozních nákladů, zlepšení pracovních a hygienických podmínek na pracovišti a v neposlední řadě i zajištění kvality expedovaných produktů a zajištění vyšších tržeb. Zdůraznit bychom chtěli především realizaci těchto akcí:
• 1965 již zmiňována rekonstrukce třídírny na těkokapalinovou úpravnu hrubého zrna
• 1967 výstavba plovoucí čerpací stanice na třetím stupni čistírenského systému
• 1970 a 1975 přechod na skipovou těžbu
• 1976 a 1977 rekonstrukce předtřídění surového uhlí 0 – 60 mm na sazečkovém prádle (instalace sítových třídičů N 61)
• 1985 a 1986 rekonstrukce odvodňování praného uhlí 0,5 – 10 mm na obou linkách sazečkové úpravny
• 1986 montáž čelisťového drtiče pro úpravu základkového materiálu včetně kontrolního třídění
• 1986 výstavba přečerpávací stanice odpadních vod z kanalizace dolu
• 1997 zahájení těžby kalů z nádrže Doubrava 1 prostřednictvím sacích bagrů
• 1998 přístavba budovy pro hyperbarickou fi ltraci, montáž dvou hyperbarických fi ltrů

V současné době uspokojuje úpravna uhlí Dolu ČSA požadavky odběratelů jak z hlediska sortimentu, tak i z hlediska množství i kvalitativních parametrů. Výsledným produktem je koksová směs pro báňské a hutní koksovny i nízko sirnaté uhlí pro energetické použití, tj. energetická směs praná, proplástek a energetický prach. Náročné výrobní úkoly, jež souvisejí s těžbou, úpravou uhlí, údržbou a expedicí produktů zajišťuje 190 pracovníků v dělnických profesích a 13 technicko hospodářských pracovníků.

K 1. 7. 1995 byly sloučeny závody Důl ČSA a Důl Doubrava v jeden celek, přičemž byl zachován název Důl ČSA. Dne 1. 4. 2008 došlo k dalšímu sloučení Dolu ČSA, tentokrát s Dolem Lazy. Doly vystupují pod společným názvem Důl Karviná (závod ČSA a závod Lazy).

V létě 1995 byly s Dolem Lazy spojeny Doly Dukla a František. Dne 1. 4. 2008 pak došlo k organizačnímu sloučení Dolu Lazy s Dolem ČSA. Doly vystupují pod společným názvem Důl Karviná (závod ČSA a závod Lazy).

Zbyněk Szostek

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 25. 06. 2010 | 6972 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zbyněk Szostek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server