Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.09.2020 do 26.09.2020

Sekce KOMENTÁŘE
22.09.2020Nike Running Shoes For Men

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (11)

Vývoj úpravny uhlí Dolu František – Důl Prezident Gottwald

František

Při výběrovém dobývání čistých uhelných slojí (bez přibírky počvy a padajícího stropu) vystačil důlní závod s jednoduchou úpravou vytěžené rubaniny. Jednalo se o ruční vybírání kamene, dřeva a jiných příměsí (železo, guma atd.) a roztřídění uhlí před expedicí na požadovanou zrnitost. Technologie i strojní zařízení třídíren byly jednoduché.

Se zvyšováním množství vytěženého uhlí a exploatace slojí s vyšším obsahem popela bylo vytěžené uhlí hůře prodejné, stávající technologie třídění byla nedostatečná, proto bylo nutno vytěžené uhlí zčásti dopravovat do úpraven uhlí okolních důlních závodů.

Rozhodnutí o výstavbě nových důlních objketů

Důlní pole Dolu Prezident Gottwald nebylo plně využito ani před druhou světovou válkou, ani za dob okupace. Rozloha důlního pole a vysoké uhelné zásoby nasvědčovaly tomu, že po provedení rekonstrukce dolu a „rozfárávek“ nových slojí bude možno těžbu podstatně zvýšit. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě důlních objektů, na které navazovala výstavba objektů povrchových, jež především zahrnovaly výstavbu nové třídírny, rozšíření oběhu vozů, výstavbu potřebných zásobníků, havarijní skládky, rozšíření stávajícího kolejiště včetně příslušného zařízení a rozšíření vodního hospodářství. Cílem bylo hospodárné a kvalitní zpracování veškerého vytěženého uhlí.

Stavba sledovaná vládou

Po schválení úvodního projektu v březnu 1957 byly v únoru 1959 zahájeny výkopové práce na stavbě prádla. Na výstavbě se podílelo velké množství dodavatelských podniků. Přes potíže, které se vyskytly při výstavbě, byla úpravna uvedena do zkušebního provozu 22. května 1961, tj. za 28 měsíců (dva měsíce před stanoveným termínem). K tomuto úspěchu (zkrácení doby výstavby) přispělo i to, že výstavba úpravny byla v roce 1960 prohlášena za stavbu sledovanou vládou, což mělo veliký význam pro zajišťování dodávek i montáže.

František Úpravna se neobešla bez problémů

V průběhu roku 1961 byly ukončeny garanční zkoušky a dodavatelé předali zařízení pracovním kolektivům úpravny uhlí. Garantovaná kapacita úpravny uhlí představovala 324 t/hod. Při najíždění úpravny uhlí však docházelo k nepředvídaným problémům, takže byly i dny, kdy vsázka do úpravny uhlí činila 345 t/16 hod. S postupem doby jednotliví dělníci i THP nabývali zkušenosti, což se odráželo i v množství zpracované vsázky, která 12. srpna 1961 dosáhla 275 t/hod., tj. 4400 t/16 hod. Součástí úpravárenského komplexu se staly provozy, které již fungovaly před výstavbou úpravny uhlí, třídírna a vlečka společně s expedicí i nově vzniklé provozy, jako odbor řízení jakosti, později pak základkové a haldové hospodářství a kalové hospodářství. S narůstající těžbou na Dole Prezident Gottwald výkon úpravny uhlí nestačil. Strojní zařízení úpravny uhlí, hlavně třídicí a odvodňovací síta Pattrmann, byla velice náročná na údržbu a značně poruchová, proto v roce 1964 došlo k první větší rekonstrukci, kdy třídicí a odvodňovací síta Pattrmann byla vyměněna za polská odvodňovací síta WP-1.

Další významné rekonstrukce

Ke druhé větší rekonstrukci dochází v roce 1972, kdy třídicí síta VTN byla nahrazena třídiči N-61 a sdružená síta pak odvodňovacími síty LDG. Bylo dosaženo zvýšení výkonu úpravny uhlí na 345 t/hod. a byl dosažen rekordní výkon ve vsázce 3300 t/8 hod.

Modernizace na úpravně uhlí se nezastavila ani v dalších letech. Pokračovala nejen investiční výstavba, ale také technologické úpravy prostřednictvím zlepšovatelského hnutí vlastních zaměstnanců, které přinesly nemalé fi nanční úspory v oblasti spotřeby magnetitu, elektrické energie, rekonstrukci flotace i spotřeby flotačních olejů, kdy řízení fl otace bylo svěřeno výpočetní technice, dále to byla náhrada materiálu NIHARD čedičem a další.

Prospěšná spolupráce s odborníky

Vedení úpravárenského komplexu velice úzce spolupracovalo s Vědecko-výzkumným uhelným ústavem v Ostravě-Kunčičkách i Závodem automatizace a mechanizace Ostrava. Výsledky výzkumu byly zaváděny v technologii úpravy uhlí – řízení flotace počítačem, instalace přesypových sond a prokluzů pásových dopravníků, měření materiálu v zásobnících, instalace kamer v provozu, dálkové řízení strojů atd.

Pro snížení obsahu vody v expedovaném uhlí a tím dosažení lepšího fi nančního efektu byla v letech 1964 –1968 postavena sušárna flotačního koncentrátu. Princip sušárny spočíval v sušení fl otokoncentrátu ve vznosu horkých plynů. Sušárna se v tomto provedení neosvědčila a byla zdrojem velmi nebezpečných situací – možnost výbuchu. Předpokládaný fi nanční efekt nebyl dosažen, proto byla po ročním provozu zastavena.

Technologie úpravy uhlí na úpravně

Technologie úpravy uhlí (v konečné fázi) na úpravně uhlí Dolu František byla postavena na principu těžkokapalinového rozdružování a flotace.

Vytěžené uhlí procházelo třídírnou, kde se z těžby (+200 mm) ručně vybíral kámen, dřevo a jiný přimíšený materiál a po podrcení pod 200 mm (nožoválcové drtiče Hercog-Česnek) bylo toto uhlí dopraveno do vyrovnávacích zásobníků surového uhlí nebo na havarijní skládku.

Z vyrovnávacích zásobníků bylo uhlí soustavou pásových dopravníků dopraveno do nejvyšších míst (+34 m) v úpravně uhlí, kde bylo roztříděno na dvě zrnitostní třídy 0-10 mm a 10-200 mm.

Hrubá část (10-200 mm) se upravovala v SM vanách na tři produkty – uhlí, meziprodukt a hlušinu.

Jemná část (0,5-10 mm) a otevřený meziprodukt z hrubé části, byly upravovány v hydrocyklonech ( ze začátku o Ø 500 mm a později o Ø 600 mm) opět na tři produkty.

Surové kaly (0-0,5 mm) byly upravovány fl otací. Flotační koncentrát byl odvodněn na dvou podtlakových filtrech o prosávací ploše 80 m2 (původně byly instalovány filtry Královopolských strojíren o prosávací ploše 3x36 m2) a v plnoplášťové odstředivce.

Vzniklé uhelné kaly byly zachycovány v jímkách, popř. v usazováku kalů a pak čerpány do venkovních nádrží, tzv. malých nádrží na odvale, které byly cyklicky napouštěny, odvodňovány a těženy na přilehlé skládky. Po dalším odvodnění na skládkách byly tyto expedovány ke spotřebitelům.

Prané uhlí všech zrnitostních tříd bylo smícháno a expedováno pod obchodním názvem UVPK 0-50 (uhlí vhodné pro koksování), resp. ksp 0-50 (koksová směs praná).

Meziprodukt byl prodáván pod obchodním názvem pl 0-10 (proplástek). Ve skutečnosti to byla směs meziproduktu a „hrubých“ flotačních hlušin.

Hlušina 10-200 mm (z úpravy v SM vanách) byla transportována do drtírny kamene, kde po podrcení pod 80 mm byla ukládána v hlubinném (vyrovnávacím) zásobníku před dalším přepouštěním do dolu k zafoukávání vytěžených prostor. Po zavedení těžby na „zával“ byl veškerý kámen odvážen na haldu nebo do různých propadlých míst, které vznikaly na povrchu v okolí důlního závodu.

Hlušina 0,5-10 mm (z úpravy v hydrocyklonech) byla odvážena rovněž na haldu nebo do propadlých míst – pro zakládaní nebyla vhodná.

Hlušina 0-0,5 mm (z úpravy flotací) byla hydraulicky dopravována zprvu do sedimentační nádrže Castaldanovka společně s elektrárenským popílkem a později samostatně do nádrže Burianovka.

Soumrak úpravny

Po roce 1989 byly omezeny investice do rozfárávek nových důlních oblastí a tím docházelo ke snižování množství vytěženého surového uhlí. Provoz úpravny uhlí byl k 31. 12. 1998 zastaven. Někteří pracovníci byli přemístěni na úpravny uhlí okolních důlních závodů, především pak na úpravny uhlí Dolu Dukla a Dolu Lazy. Část pracovníků odešla do předčasného důchodu nebo se zaregistrovali na Úřadu práce.

Přesto, že provoz úpravny byl zastaven, pokračovala těžba surového uhlí ještě půl roku. Na třídírně se odtřídil energetický prach a zbytek pak byl expedován na úpravnu uhlí Dolu Dukla, kde byl upravován.

Dne 30. 6. 1999 byl na povrch důlního závodu vytěžen poslední vozík s uhlím a dobývání uhlí na Dole Prezident Gottwald (po roce 1989 na Dole František) bylo definitivně ukončeno.

Zbyněk Szostek

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 01. 01. 2011 | 6410 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Zbyněk Szostek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server