Stalo se to po zastavení těžby, nikdo nebyl zraněn, věž i jámová budova zůstaly v zemi.
Zajištění uhlí pro arcibiskupské železárny v Ustromi a v Třinci bylo důvodem, proč arcivévoda Albrecht, majitel statků a podniků Těšínské komory, založil v roce 1878 v Petřvaldě nový důl.
Původní název důl dostal podle zakladatele – Jáma Albrechtova – a téměř po padesáti letech byl přejmenován podle patronky Slezska sv. Hedviky na Důl Hedvika. Časem důl přešel z majetku arcivévody Albrechta, pak arcivévody Bedřicha do vlastnictví Báňské a hutní společnosti.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Těžní jáma č. 1 se začala hloubit společně s větrní jámou č. 1 v roce založení dolu. Pravidelná těžba pak začala v roce 1879. Těžilo se převážně ze slojí o průměrné mocnosti 120 cm. Těžba se postupně zvyšovala a v roce 1926 činila ročně 508 tisíc tun.
V roce 1894 byla v dole zavedena první elektrická důlní lanovka. Na povrchu byla postavena v roce 1915 lanovka pro převoz uhlí z Dolu Pokrok na Důl Hedvika. K přepravě uhlí sloužila až do roku 1975. Důlní vody se čerpaly dvěma elektrickými čerpadly, každé z nich mělo výkon 2000 litrů za minutu.
K 1. lednu 1953 byly doly Pokrok a Hedvika sloučeny, což dalo základ pro ustavení národního podniku Důl Julius Fučík.
Důl Hedvika ukončil činnost v roce 1975. Už v roce 1967 se uskutečnila likvidace výdušné jámy č. 2. O rok později byla výdušná jáma č. 4 zasypána a opatřena železobetonovým poklopem.
K samotnému ukončení těžby na Dole Hedvika v roce 1975 se přistoupilo kvůli vyčerpání uhelných zásob.
Zbytkové uhelné zásoby v ochranném pilíři hlavních jam byly potom dobývány ze strany sousedního Dolu Pokrok. Při této těžbě se ale 20. srpna 1979 propadlo ústí těžní jámy č. 2 včetně jámové budovy a těžní věže do hlubin vzniklého kráteru. Při havárii naštěstí nebyl nikdo zraněn. Likvidace jam skončila v roce 1980, kdy byly zasypány. Těžní věž i budova zůstaly v zemi.
Zaměstnanci Dolu Hedvika bydleli převážně v dělnických koloniích. V Kaslerové kolonii postavené v letech l887–1903, v kolonii U jámy Hedviky z let 1884–1894, kolonii Holubové z let 1875–1924, kolonii Na Záryjích postavené v letech 1902–1925 a v kolonii Guňkové z let 1877–1903. Celkem bylo v koloniích postaveno 198 domů pro dělníky a 21 domů úřednických. Za své vynikající pracovní výsledky obdržel Důl Hedvika v roce 1949 jako první důl v Ostravsko-karvinském revíru Standartu presidenta republiky.
