Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Rudné hornictví

Těžba stříbronosných rud ve Vítkovské vrchovině I

Pracovníci odboru bezpečnosti hornické krajiny z odštěpného závodu DIAMO ODRA provádí na Ostravsku zajímavou práci zajišťující bezpečnost území ovlivněného negativními účinky starých důlních děl Novou aktivitou odboru, zahájenou koncem roku 2006, je zajišťování a likvidace starých důlních děl v oblasti Nízký a Hrubý Jeseník. Jedná se o stará důlní díla po těžbě rud a břidlic, která dnes ohrožují zákonem chráněný obecný zájem. Ve svém příspěvku chceme upozornit na dnes již téměř zapomenutou, ale v minulosti významnou těžbu stříbronosných rud v oblasti Vítkovské vrchoviny a Nízkého Jeseníku. Lokality jsou situovány asi 40 km západně a jihozápadně od města Ostravy, poblíž Hradce nad Moravicí a budou jistě zajímat montánní turisty.

Když se vysloví Ostrava, vybaví se většině z nás obrázek hornické krajiny dokonale ovládnuté a pokořené člověkem. Z krajiny na pozadí hald trčí poslední ocelové těžní věže. Ostrava, rovná se uhlí – černé uhlí. Mnozí návštěvníci Hornického muzea OKD na Landeku by byli asi překvapení, kdyby se dozvěděli, že se ve vzdálenosti necelých devíti kilometrů jihozápadním směrem od zlikvidovaného závodu Oderský, bývalého Dolu Jan Šverma, dobývaly v 16. století rudy obsahující stříbro. Je skutečností, že v karbonské Vítkovské vrchovině byly již před tisíci lety těženy stříbrné rudy.

Jerlochovické doly - jámaPrvní skutečný doklad o těžbě stříbrných rud v České republice pochází z roku 1188 z údolí Mže z blízkosti dnešního Stříbra. Šlo ale jen o práce malého rozsahu. Badatelé uvažují, že až do konce 12. století nemohlo být dolování stříbra v historických českých zemích příliš významné. Kde se ale vzalo stříbro využívané v hospodářském soupeření dvou mocných a konkurenčních rodů Slavníkovců a Přemyslovců? V boji, jehož účinnou zbraní bylo mincování. V boji, který skončil definitivně libickou katastrofou v roce 995 – vyvražděním rodu Slavníkovců Přemyslovci.

Nejstarší ranně středověká těžba ve Vítkovské vrchovině a její zpracování je úzce spojena se založením mincovny v Olomouci prvním údělným moravským knížetem Břetislavem I – synem knížecího páru Oldřicha a Boženy. Za vlády Břetislava I. (1034 – 1055) se Morava dostala opět do sféry stabilizujícího se českého státu. Údělný kníže uskutečnil okolo roku 1050 první historickou měnovou reformu. Provádění mincování bylo považováno za jeden z výrazných projevů státní suverenity a za spolehlivý ukazatel hospodářské stability a rozvinuté vnitřní směny. Do knížecí mincovny dodávalo stříbro několik moravských a možná i českých dolů. Možnost povrchové těžby stříbrné rudy v pozdějším kutnohorském rudném okrsku, popř. u Jihlavy, Pelhřimova nebo Polné je více než pravděpodobná. Nejznámější slezský stříbrný důl byl provozován u Hradce nad Moravicí na vrchu Slepetné.

Stříbrné denáry knížete Břetislava I., ražené pravděpodobně v Olomouci, jsou považovány za první moravské středověké mince. Důležité doly a místa kutání stříbrných rud ve Vítkovské vrchovině propojil Břetislav I. tzv. vojenskou cestou, po které jezdila ozborjená eskorta zajišťující ochranu při svážení rudné suroviny do povodí řeky Moravy k hutnickému zpracování a bezpečnému dopravení vytaveného stříbra k mincovním účelům. Strategická komunikace o délce asi 80 km začínala v Olomouci, pokračovala přes Hranice do Nejdku a stoupala Oderskými vrchy údolím Hradečného potoka k pověstmi opředenému místu - strážnímu hradišti Radíčko. Valy vojenské základny jsou dodnes v lese dobře patrné. Od Radíčka, které bylo vystavěno asi v půlce cesty, překonala vojenská cesta Kozí hřbety Oderského lesa a dospěla do Louček k mýtnému brodu na řece Odře. Odtud alejí obce Vítovka pokračovala přes Vlkovice a Březovou do Hradce nad Moravicí. V nejbližším okolí, kdysi střežené komunikace, se dosud nacházejí autentické stopy po hornické činnosti a rudní prospekci. Jaký je původ výskytu stříbrných rud ve Vítkovské vrchovině?

Vrchovina je samostatná geomorfologická jednotka situovaná v jihovýchodní části rozsáhlé vrchoviny Nízký Jeseník rozprostírající se východně od Hrubého Jeseníku, mezi jižním Hornomoravským úvalem a severní Slezskou nížinou. Oblast na východě uzavírá Moravská brána a Ostravská pánev. Geologická stavba stříbronosného masívu je poměrně jednoduchá a možná až trochu jednotvárná. Podloží tvoří rozsáhlá souvrství hlubokomořských úlomkovitých usazenin rytmicky se střídajících písčitých a jílovitých vrstev, pro něž se vžil název kulm. Mezi typické kulmské horniny patří jílovité břidlice, prachovce, droby a v menší míře slepence. Geologické vrstvy spadají do skupiny prvohor - útvar karbon. V jednom z období závěrečných fází hercynského vrásnění, na rozhraní karbonských oddílů visé – namur, přibližně před 330 mil. lety, došlo také k vyvrásnění kulmských hornin. V období vrásnění a s ním spjatým obrovským tlakovým namáháním kulmských hornin prorážely na mnoha místech kulmská souvrství hydrotermální žíly o mocnosti asi 1 – 5 cm, výjimečně až 25 cm. Žíly vznikly krystalizací magmatických horkých vodních roztoků a přehřátých par v puklinových systémech nebo vrstevních spárách při výstupu k zemskému povrchu. Jak hydrotermální roztoky chladly, krystalizovaly z nich postupně různé minerály.

Pokračování příště

[Akt. známka: 1,40 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 11. 2007 | 9744 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Ing. Radúz Klika DIAMO
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server