Problém? Pivo!

Potkala nás katastrofa. Kelner z Upadnice, Zbyňďa, se zebral volno a novi majitele hospody – jacisik dva synci, kere zme ešče něviděli – vzali za pipu taku mladu děvušku. Aji z lužkem a pohorkami dokupy štyrycet kilo. Co o to, nam starym kozakum se take mladučke a pěkňučke stvořeni libilo, ale enem do chvile, kdy před nas položila krygel s pivem! „Co to je?!“

Jak to vidí stryk Lojzek

zhrozil se nad hnědavu břečku, kera vypadala tajak by kdosik vyždimal pivem nacucnutu hadru do krygla, Antek. „Co byste chtěl? Točím co mám a jak umím!“ pravilo to fl uidum skoro po pražski, a odtaňcovalo za pipu. „Tuš tak ni!“ pravil sem, a šel ji ukazať, jak se spravně čepuje. „Pivo by mělo měť spravnu těplotu – od pěti do osmi stupňu. Temu su lahvače nejlepši z lednički, kaj je tych pět, a tež ze sedmeho schoda ve sklepě, kaj je tych sedum. Krygle by měly byť vypulirovane. To znamena ni enem řadně vymyte, ale tež suchu hadru vyleštěne. Aspoň ty, kere beretě rano poprve. Potym už ich stači vymyť řadně štětku, oplachnuť v čiste zimne vodě a něchať odkapať. A potym přidě to nejduležitějši: pivo z pipy něma padať z vyšky do krygla! Potym silno pěni a musiš krygel naplniť na tři štyry razy, bo čekaš, až spadně pěna. A zatym tyn spodek ztěpla! Temu se ma stačať lechkim prudem pěkně šikmo po skle. Tym napěni tak akurat, a vlastně krygel naplniš na jeden zatah! Když to tak zrobiš, tak ti každy štamgast odpusti, že je ho aji kapku pod miru. Ni ale centimeter či dva!“ Natočil sem děvušce předpisově jeden šnyt a šel se, za obdivneho potlesku cele hospody, sednuť. Děvuška enem zirala z odevřenu hubu, ale než natočila jakž takž dobre pivko, ešče ich paru pokazila. „No, Lojzku,“ pravil Jiřik, když smočil pysky v konečně spravně natočenym pivě: „To je cosik inšiho. Kaj ses to naučil?“ „Ale, daval sem a včil znovu davam pozor při tym televiznim seriale Hospoda, kaj to mistrně předvaza pan Nárožný. A potym! Nězapomeň, že sem na jaře absolvoval z mojimi synkami v Praze Tour de knajpa! A že tam děvuchu za pipu něuvidiš! Enem borce, keři to umiju, a od nich sem tež cosik okuknul! Však už komisař Ledvina z Adély řikal, že ,U Pinkasů ten výčepní to pívo zrovna hejčká.’ A dneska už ho ,hejčkaj’ v každym pražskim bistře či kiosku. Naša škoda!“ pravil sem publiku Na Upadnici a předal slovo Erďovi:
„To potka Roubíček Kohna a pta se: ,Kampak jdou, pane Kohn?’ ,Do bordelu, pane Roubíček!’ Roubíček se podiva na hodinky a pravi: ,Teď? V osm ráno?’ ,No přeci na to nebudu myslet celý den!?’ vysvětlil Kohn.“

Fajne, ni?!"               
Tuž Zdař buh, vaš Lojzek