Hornická činnost v důlním poli v Heřmanicích začala v roce 1838 dolováním v Hrušovském dole, který byl nejdříve dolem štolovým a později hlubinným.
Na něj pak navazoval Důl Ida. Během okupace v roce 1940 se objevily první úvahy o založení nového dolu Viktoria. O rok později začalo projektování dvou velkých dolů – Viktoria a Oskar.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Viktoria byla založena v roce 1942 společností Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Nejdříve se začala hloubit výdušná jáma č. 3 a od března 1943 těžní jáma č. 2. Když dosáhla hloubky 262,5 m, požár zničil dřevěnou těžní věž. S ohledem na válečné události okupanti v hloubení nepokračovali. Po znárodnění byly doly Vítkovického horního a hutního těžířstva začleněny k 1. lednu 1946 do n. p. Ostravsko-karvinský revír. Hloubení jámy pokračovalo podle původní koncepce výstavby.
Pohled na Důl Rudý říjen (původně Viktoria) z roku 1970.
V prosinci 1946 byl důl přejmenován na Důl Generalissimus Stalin II. O dva roky později byl název změněn na Velkodůl Stalin. Název Velkodůl byl v roce 1960 zrušen.
Hloubení těžní jámy bylo ukončeno v roce 1952, kdy dosáhla konečnou hloubku 684 m. O dva roky později byla nad těžní jámou postavena atypická ocelová těžní věž vysoká 56 m.
V roce 1951 bylo také zahájeno hloubení výdušné jámy Stalin č. 4, která se od roku 1962 stala součástí nově založeného pobočného závodu Rychvald a dosáhla konečnou hloubku 543 m. První uhlí z otvírek se vytěžilo v červenci 1955, o měsíc později byl otevřen porub ve sloji Gizela.
K 1. lednu 1956 došlo k odloučení Dolu Stalin I. (Ida) a ze závodu Stalin II. byl vytvořen samostatný podnik. Současně vedení nového podniku přesídlilo do nových správních budov. Na počest VŘSR byl 1. 8. 1962 Důl Stalin přejmenován na Důl Rudý říjen. Nejvyšší roční těžba za dobu existence Dolu Stalin byla v roce 1960, kdy se vytěžilo 1,279 miliónu tun uhlí.
V roce 1966 byly doly Rudý říjen a Petr Cingr organizačně sloučeny v jeden národní podnik.
Těžba uhlí postupně klesala, v roce 1975 se vytěžilo 734 tisíc tun a v roce 1989 již pouze 558 tisíc tun.
Po změně politických poměrů byl 1. dubna 1990 Důl Rudý říjen přejmenován na Důl Heřmanice. Na podkladě státní direktivy k útlumovému programu v uhelném hornictví byla těžba na Dole Heřmanice rychle utlumena a zcela ukončena 30. června 1993.
Při likvidaci dolu 30. června 1998 ve výdušné jámě explodovala metanovzdušná směs. Exploze byla uhašena zvířeným popílkem, ale tlakovou vlnou byla zdemolována jámová budova, kanály k důlním ventilátorům a budova ventilátorů. Výdušná jáma a vtažná jáma byly zasypány během roku 1998 a těžní věž odstřelena 9. října téhož roku.