Po výbuchu 14. června 1894 zahynulo 235 horníků, dozorců a záchranářů, 23 obětí zůstalo v dole pochováno.
Hrabě Heinrich Larisch Mönnich založil v roce 1856 v Karviné důl s původním názvem Jáma č. XVII., později Strojní jáma, která pak byla v roce 1884 přejmenována na Důl Františka.
Už před založením dolu byly v tomto důlním poli vyhloubeny menší jámy – Pomocná a Karolina.
Hloubení vtažné jámy začalo v roce 1856. Její výstroj byla provedena ve dřevě. O dva roky později byla postavena těžní věž a instalován první jednoválcový parní těžní stroj. Od roku 1884 začalo hloubení výdušné jámy a byl instalován parní ventilátor systému Guibal s kolem o průměru 3 tisíce mm.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Zapřahali koně
Uhlí se dobývalo ve slojích Gabriel, Mars a Albrecht velmi jednoduchými dobývacími metodami. Na povrchu se odváželo koňskými povozy a až později byla položena úzkokolejná drážka k Dolu Jindřich. Uhlí však stále dopravovali v důlních vozících koně.
V roce 1884 pak byl nainstalován nový parní těžní stroj z polské Ustroni. O čtyři roky později bylo zprovozněno malé elektrické dynamo na stejnosměrný proud, které osvětlovalo povrchová pracoviště. Do té doby osvětlovaly povrch pouze naftové lampy a hořící koše s uhlím.
Těžní jáma byla postupně vyhloubena na 3. a 4. patro. Rozvoj dolu ale zastavilo velké důlní neštěstí 14. června 1894. Kolem 21.30 hod. nastala silná exploze v důlním poli 19. sloje na 4. patře a požár se rychle rozšířil i do důlních polí sousedních dolů. Pravděpodobnou příčinou byla střelba při trhací práci. Byla to největší důlní katastrofa v dějinách ostravskokarvinského revíru. Zahynulo celkem 235 horníků, dozorců a záchranářů, z toho 181 obětí bylo z Dolu Františka. Navždy pochováno v dole zůstalo 23 zemřelých. Místo neštěstí dodnes připomíná kaplička postavena majitelem dolu, hrabětem Larisch Mönnichem. Zmáhací a obnovovací práce po havárii trvaly do 24. ledna 1895, kdy opět byla zahájena těžba.
V roce 1951 vznikl Velkodůl Československé armády, n. p., který tvořily doly Františka, Jindřich, Hlubina a Jan Karel. Velkodůl měl vynikající těžební výsledky díky nasazování důlní mechanizace, hlavně důlních kombajnů. Na Dole Františka, který byl závodem velkodolu, byla také zkoušena těžba vodním paprskem.
Jámový ohradník Dolu Františka, blokující velké množství těžitelných zásob uhlí, byl jedním z důvodů, proč byla v roce 1965 těžba ukončena. Těžní jáma s konečnou hloubkou 490 metrů a výdušná jáma s konečnou hloubkou 445 metrů byly zasypány ještě v tomtéž roce. Dnes už důl připomínají pouze větrací komínky pro odběr vzorků plynu v místě bývalé kolonie U Františky v lese v blízkosti Bartečkových rybníků.
