Leto je tu! Hura na dovolenu

Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať o ničim!“ pravil fi lozofi cky Poldek a každemu z nas podal ruku. Před hospodu stala jeho škodulka nacpana až k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami s manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki. „A kaj vlastně jedětě?“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale ja, Břetik a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Poldek ze svoju staru před dovolenu prošli. Poldek se beze slova otočil, vlez do škodulky, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my. „Vubec bysem se nědivil, kdyby měl hned tu za rohem karambol. Bo esli se kvuliva tobě spoměl na planovani letošni dovolene, tuš musel dostať třas. Oni totiž stali tajak každy rok před tradični otazku: jeť na Ostravicu na chatu, kaj samozřejmě Poldek s tu svoju něchce, bo to ma naplanovane z nami, anebo jeť za hranice.

Jak to vidí stryk Lojzek

„Letos bysme mohli zajeť do Čech,“ pravil Poldek. Tuš prolezli mapy celeho Česka, palcem procestovali středni aji jižni Čechy, a když byli fyzicki, ale hlavně psychicki tymi představami schvaceni, pravila tradičně jeho draha polovička: ,Poldek, všudě v Čechach je draho! Jedem na Slovač, tam do teho našeho kempa u Trenčina!’ A bylo vystarane! Polda, kery se těšil na Prahu a Karlštejn, jak nam pravil, mavnul enem ruku a šel do banki měniť eura,“ vysvětlil sem Jiřikovi. „No, ja se myslim, že až se jedě kaj chce, budě mět stejnak dovolenu v našich zeměpisnych šiřkach na guvno! Bo uš to ukazal minuly tyden, když lelo jak z konve. Ty včilejši štyry dni slunka to nězměňa, bo po nich se na nas zase řiti ,studena fronta s občasnymi přehaňkami a buřkami s krupobitim’ jak nas varuju meteorologove. A přitym moch jěť s vnučatami do Řecka ku mořu a měl to iste! Byl sem tam loni a němožu se to vynachvaliť,“ pravil Břetik. „Fuj! Jak mu možeš přať take hnusy!? Dyť s tu jeho škodulu dojedě tak akurat do teho Trenčina...“ ozval se Jaryn. „A navic pravě včil maju piznuť obrovske vedřiny,“ tvrdil, a ja sem Břetika ubezpečil, že to Jaryn musi věděť naprosto přesně a lepši niž televizní rosničky, bo za dva dni jedě aji on na dovolenu. „A hadej kaj?!“ ptal sem se. „Na Valachy za hřibami!“ zařval Jaryn. Ale to už tu byl s frkem Erďa: „Mlada robka přistihně teho svojiho in fl agranti v lužku s milenku a řve: ,Správně mi máma říkala, že jsi z těch chlapů, kteří každou ženskou hned zatáhnou do postele...! A ty, mami, ty na mně nečum! Ty jsi mě taky pěkně nasrala!’

Fajne, ni?!"                                                                           
Tuž Zdař buh, vaš Lojzek